Daniel Vlček je cross-mediální umělec, jehož tvorba se pohybuje na pomezí malby, zvuku, instalace a performance. Ve své práci rozvíjí fenomén interference jako princip vzájemného působení obrazů, materiálů, technologií a prostředí. Zkoumá, jak se akustické, biologické a technologické signály prolínají, zesilují a narušují, a tuto dynamiku převádí do vizuálních a zvukových forem.

Jeho umělecká praxe osciluje mezi abstrakcí, systémovým myšlením a experimentem. Prostřednictvím biofeedbacku, překladu mezi médii, terénních nahrávek a fyzických stop času a procesu vytváří rozsáhlé malířské cykly a zvukové instalace, které propojují malbu s industriálními konstrukcemi, textilem, vinylovými deskami a fragmenty pneumatik. Charakteristické moaré vznikající mechanickým rytím do vrstev barvy evokuje digitální šum, analogovou interferenci i skryté datové struktury.

V díle Daniela Vlčka zvuk nedoprovází obraz, ale funguje jako jeho paralelní interpretace a rozšíření. Jeho kompozice propojují analogové syntezátory, páskové smyčky a digitální technologie, přičemž opakování a fyzický rituál tvorby zůstávají ústřední součástí jeho práce, oscilující mezi kontrolou a intuicí.

Daniel Vlček studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, Fakultě výtvarných umění VUT v Brně a na Accademia di Belle Arti di Brera v Miláně. Spoluzaložil umělecko-aktivistickou skupinu Guma Guar a později Galerii Ferdinanda Baumanna a Berlinskej Model. Působí v hardcorepunkové kapele Střešovická Kramle a spolu s Ewelinou Vlček Chiu tvoří audiovizuální duo Ba:zel, které mimo jiné interpretovalo zvuková díla Františka Kupky na výstavách v pařížském Grand Palais a v Národní galerii Praha. Své práce představil na výstavách v České republice i v zahraničí, mimo jiné v Benátkách, Bruselu, Vídni, Berlíně a New Yorku.