Pietní zpřístupnění ukázek z tvůrčí pozůstalosti Josefa Sudka (1896–1976) rezonuje souběhem kulatých výročí fotografova narození a úmrtí. Jejich tematiku předznamenalo bytostné sepětí umělce s Prahou. Náladami zdejšího ducha se nechal na jedné straně inspirovat, na straně druhé k jeho věhlasu přispěl řadou výpravných publikací.

Kolínský rodák poznával Prahu od léta 1910, kdy se tu začal učit knihařem. O tři čtyři roky později si už hlavní město koruny české osvojoval také fotograficky – věcnou registrací výstavných partií. (Pozitivy 3,5 × 5 centimetrů vlepoval na listy příručního alba, jež se dochovalo.)

Pragensia Sudek znovu rozvíjel po návratu z italské fronty, kde přišel o pravici. V postavení dlouhodobého rezidenta ústavů pro válečné vysloužilce rakousko-uherské monarchie upřednostnil objektiv měkké modulace, propůjčující záběrům rozpitý akvarelový efekt. Piktorialismus uplatnil jak v interiérech (cykly Z Invalidovny, 1922–27 a Z dostavby svatovítského chrámu, 1924–28), tak v rozmanitých exteriérových žánrech.

Pražského genia loci se snažil vyjádřit nejrůznějšími způsoby po celý produktivní věk. Na sklonku 20. let se například nechal zlákat k nočním snímkům památek, ostře vykresleným svitem reflektorů, instalovaných k dovršení decennia existence nezávislé republiky. Klíčovou roli však nakonec svěřil přirozeně rozptýlenému světlu, které dokáže modelovat plasticitu scenérií, aniž by oslňovalo ostrými kontrasty.

Po veškerých proměnách holdoval Sudek zdánlivě všedním jevům. Jejich oslavy ovšem předpokládaly mimořádnou důmyslnost. Coby zvláštní oázy, vzdorující velkoměstskému shonu, si Sudek oblíbil zahrady. Jednak ty velké a veřejné, jednak ty neokázalé. Mezi nimi zejména tu svou, leč neméně i onu vznosnější, byť rovněž nepříliš rozlehlou, kouzelnou zahrádku architekta Otty Rothmayera. Také k ní se volbou exponátů rádi vracíme.

Instalace v malostranském Ateliéru Josefa Sudka zve na místo, kde se tvůrce od léta 1927 propracovával k vlastním, ryze sudkovským vizím. Kulturní scénu obohacuje galerie od září 2000 a stejně dlouho narůstá sbírka fotografií skupiny PPF, jejímž klíčovým autorem Josef Sudek zůstává.

Text: Josef Moucha

Kurátoři: Josef Moucha a Lucie Mlynářová

Výstava je realizovaná ve spolupráci s Galerií Václava Špály.