Světlo je jedním z nejzásadnějších prostředníků lidského vnímání. Umožňuje nám orientovat se v prostoru, rozpoznávat tvary, materiály a vztahy mezi objekty. Zároveň funguje jako nástroj interpretace – to, co je osvětleno, získává význam, zatímco jiné vrstvy zůstávají skryté. Výstava Skrze světlo zkoumá tuto proměnlivou hranici mezi viditelným a neviditelným, mezi fyzickou realitou a způsoby, jimiž percepce skutečnost neustále vytváří a proměňuje.

Tvorba Martina Kafes3 Hirtha operuje na průsečíku abstrakce, materiality a prostorové zkušenosti. Prostřednictvím přírodních materiálů, světelných systémů, digitálních vrstev a rozšířené reality vytváří prostředí, v nichž se fyzická přítomnost prolíná s nehmotnými dimenzemi. Materiál, světlo a technologie zde nevystupují jako oddělené složky, ale jako vzájemně propojení aktéři probíhajících procesů transformace.

Stejně jako světlo proměňuje podobu obrazu, proměňuje i naše chápání světa kolem nás. Výstava otevírá prostor k zamyšlení nad křehkostí ekosystémů, proměnlivostí percepce a mírou, s jakou může změna perspektivy zásadně ovlivnit význam pozorované skutečnosti.

Výstava propojuje práce z předchozích let s novými obrazy vzniklými během autorovy nedávné cesty po Indonésii a vytváří dialog mezi principy, které dlouhodobě formují jeho tvorbu, a jejich nejnovějšími podobami. Tato díla odhalují kontinuální zkoumání transformace, vzájemné propojenosti a neviditelných sil, které utvářejí naši zkušenost.

Martin Kafes33 Hirth (*1981) v dospívání našel svůj tvůrčí domov ve světě graffiti. Jeho syrová a nevyčerpatelná energie ho zcela pohltila a stala se zásadní školou kompozice, práce s barvou i techniky. Později rozšířil své vizuální uvažování studiem grafického designu, kde si vybudoval fascinaci čistými vektorovými liniemi. Právě kontrast mezi precizními tvary a organickými, „špinavými“ stopami spreje se stal jedním z určujících znaků jeho pozdější tvorby.

Po letech práce na volné noze jako grafik si uvědomil, že zakázková tvorba a klientské požadavky ho postupně vzdalují jeho vlastní podstatě. Kreativní kompromisy vedly k vyhoření, ale zároveň i k zásadnímu poznání: potřebuje tvořit svobodně, experimentovat bez omezení a právě tato svoboda je pro něj samotnou podstatou smysluplného života.

Návrat k autentické tvorbě ho přivedl zpět ke kořenům – ke spreji, akrylu a plátnu. Od té doby se naplno věnuje malbě a rozvíjí vlastní vizuální jazyk, který se stal jeho nejpřirozenějším způsobem sebevyjádření.

V uplynulém roce představil svou tvorbu na výstavě v Los Angeles, kde prezentoval díla vzniklá během cest po Spojených státech. V roce 2024 získal první místo v soutěži Art Grand Slam Awards v kategorii Veřejný prostor za návrh basketbalového hřiště pro jediného českého hráče v NBA, Víta Krejčího. Ocenění získal také za ikonickou „Pasta Jacket“, vytvořenou pro hvězdu NHL Davida „Pastu“ Pastrňáka u příležitosti mistrovství světa v ledním hokeji pořádaného v České republice.