Zahrada je jedním z nejstarších obrazů světa – místem růstu, péče, práce a odpočinku, ale také metaforou společnosti, vztahů a vnitřního světa člověka. Nikdy není zcela uzavřeným systémem – vždy z ní něco prorůstá ven, něco přichází zvenku a něco se zároveň vymyká lidské kontrole.

Výstava osciluje mezi představou harmonické prosperující zahrady a vědomím postupující klimatické krize. Proč zalévat plevel – to, co bývá považováno za nežádoucí, rostoucí mimo záměr? A proč sklízet planá jablka – menší, trpčí, nepravidelná, vzdálená představě vyšlechtěné dokonalosti? Obě gesta vybízejí k přehodnocení našeho přístupu a k přijetí současné nejistoty. Zalévat plevel, sklízet planá jablka současně znamená podpořit to, co roste a plodí samovolně navzdory nepříznivým podmínkám.

Dvě kurátorky, dvě generační perspektivy a širší síť vztahů vytvářejí prostor prorůstání – mezi umělci a umělkyněmi, díly, zkušenostmi i způsoby uvažování a vnímání. Stejně jako se v zahradě jednotlivé rostliny vzájemně ovlivňují, podporují nebo soupeří o prostor, i zde vznikají nečekaná spojení a dialogy.

Výstava propojuje ekologická, společenská i osobní témata a překračuje hranice galerie – rozprostírá se uvnitř i vně studia, jehož součástí je také komunitní zahrada. Projekt volně navazuje na výstavu Unseren Garten bestellen v drážďanské galerii riesa efau, přičemž se ve Studiu Bubec se rozrůstá o nová díla dalších autorek a autorů z Čech, Rakouska a Slovenska.

kurátorky: Daniela Kramerová, Eliška Špálová

vystavující: Michaela Casková, Mira Friedrich, Ivana Hanzlíková, Gap Group Lückenglück (Ulrike Gärtner, Anette Nickel, Jan Minack), Alfred Hrushka, Matouš Lipus, Filip Nádvorník, Nicolas Prokop, Franziska Rist, Christoph Rodde, Dana Tomečková