Tvorbu Terezy Damcové je možné připodobnit k magické chůzi po hladině, tenoučké pohyblivé hranici mezi snem a realitou, která se místy ztrácí. Performativní odrazy mají nekonečně mnoho podob, míchají se a proměňují. Autorka sebe sama používá jako médium, svlečené kůže hromadí v imaginární šatně, ten, kdo vstoupí, nachází hravost, neukázněnost, svobodu i dekadenci.

Výstava Stodruhá kůže představí Damcovou nejen jako performerku, ale i autorku monumentálních expresivních koláží a objektů z plastů, fólií, rostlinných i odpadních materiálů. V rámci vernisáže proběhne hudebně vizuální performance.