Zahálka nebo práce? Česká umělecká bohéma po pracovní době

Přednáší PhDr. EVA BENDOVÁ, Ph.D. (Národní galerie v Praze)

Součást doprovodného programu výstavy “Na okraji davu. Umění a sociální otázka v 19. století”.

Je čas trávený po večerech ve společenských kruzích hospod, kaváren nebo salonu marnou zahálkou nebo tvůrčí prací? Jak vypadal večerní program uměleckých skupin v těchto kruzích a jak samy umělci, bohémové, tento čas a statut chápali? Nejen na tyto otázky hledáme odpověď. Bohéma v tradici 19. století označuje skupinu obyvatel města „na okraji společnosti“, jejichž životní styl a každodennost charakterizuje zahálka ztotožňována s leností, tedy zaměření proti orientaci na práci. Sociální hledisko a vymezení vůči stálé práci je však jen jedním z okruhů, s nímž se ve vztahu k bohémě teoreticky operuje. Podstatným momentem je mimo jiného pojmenování způsobu tráveného času bohémy „věnující celou svou činnost spiknutí a z něj žijící.“ Její proměnlivá existence, ve většině případů závislá na náhodě než na soustavné činnosti, nepravidelný život, jehož jedinou fixní stanicí jsou hospody charakterizuje zároveň intelektuálně činné tvůrčí skupiny umělců „moderního města.“ Alkoholem zavánějící skupina lidí „na okraji“ se stává pouze částí společenských skupin vymezujících se proti pravidelné práci, skupiny určované svobodou tráveného času, nezávislostí na společenském systému, které přináší modernita.