Za bílou velrybu

Zvukově-divadelní mše za bájnou velrybu i svět spějící ke svému konci. Sonické ohledávání osamělého velrybího zpěvu za pomocí syntezátorů a ozvučených titěrností. Lovec a kořist v krajině zbědovaného světa na plavbě oceánem vypravěčství a technologií, s užitím hi-tech i oldschool navigací. Kolektivní rituál, společná meditace nad otázkami, zda lze náš způsob života přežít a zda nás čeká dystopická budoucnost, v níž se největší zvířata, jaká kdy Bůh stvořil, tedy velryby, za náš životní styl obětují.

Volně inspirováno románem Hermanna Melvilla Moby Dick. Bílá velryba je román, který je mimo jiné podobenstvím o jedné formě extrémního vytěžování: nejen surovin, ale i sebe navzájem, našich těl a možností. Melvillovo dílo je svého druhu intertextem doby předinternetové, ve kterém se americký autor pokusil napnout vlákno mezi částicemi nekonečné soustavy. Proto jsou technologie a tradice, modernita a mytologie ve vzájemné tenzi už v tomto románu. V inscenaci se propojuje vypravěčství a technologie, encyklopedie poznatků se slovníkovými hesly a poezií, bájná výprava s rutinní každodenností. Jejími nástroji jsou dekompozice, vrstvení asociativních řetězců, osamostňování scénických složek. Divák vplouvá do teritorií, v nichž je nutné určit, kdo si zaslouží větší část kořisti, kdo se obětuje nebo kdo obětuje druhé.

režie: Petra Tejnorová

dramaturgie: Nina Jacques & Jan Tošovský

performeři: Jan Čtvrtník, Daniel Rampáček