Antonín Chittussi, Předměstí Paříže, 1882, Galerie moderního umění v Hradci Králové

Výstavu zahájí Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni.

Úvodní slovo pronese Katarína Beňová (Slovenská národná galéria), autorka výstavy.

 

Na výstavě je představena více než stovka obrazů od téměř třiceti umělců. Z tuzemských malířů zde uvidíte díla Zdenky Braunerové, Václava Brožíka, Maxe Haushofera, Bedřicha Havránka, Vojtěcha Hynaise, Antonína Chittussiho, Julia Mařáka, Soběslava Hippolyta Pinkase či Wilhelma Riedela; ze zahraničních umělců jsou zastoupeni mj. Tina Blau, Lajos Deák Ébner, Eugen Jettel, László (Ladislav) Mednyánszky, Géza Mészöly, Mihály Munkácsy, László Paál, Rudolf Ribarz, Robert Russ, Emil Jakob Schindler, Béla Spányi a další.

Výstava byla připravena ve spolupráci se Slovenskou národní galerií.

Exponáty byly zapůjčeny z řady tuzemských i zahraničních institucí, především z pražské Národní galerie, Slovenské národní galerie v Bratislavě, vídeňského Belvederu a Maďarské národní galerie v Budapešti.

Tématu středoevropské plenérové krajinomalby v prostoru rakousko-uherské monarchie v letech 1860–1890 dosud nebyla věnována příliš velká pozornost. Tato výstava je jedním z prvních pokusů zmapovat tvorbu malířů, kteří se pohybovali mezi dunajskou monarchií a soudobými centry výtvarného umění. K důležitým zdrojům, ze kterých měli krajináři možnost čerpat, patřila tzv. barbizonská škola. Umělci z této skupiny, stejně jako mnoho jejich následovníků z celé Evropy, se soustředili na zachycení prchavých přírodních jevů a snažili se zprostředkovat svůj osobní pohled na krajinu. Poučení z barbizonské školy se projevilo u vybraných autorů právě v průběhu 60. až 80. let 19. století. Pozoruhodné jsou možnosti a osobní kontakty malířů ze střední Evropy a způsob, jakým přijímali nové přístupy postromantické krajinomalby.

Pro celou řadu autorů se stala důležitými jejich osobní východiska tvorby, dosažená především na výtvarných akademiích ve Vídni, Praze, Mnichově, ale i v Düsseldorfu či Paříži. Zásadní kapitolu pak představovaly vlastní zkušenosti z Barbizonu i dalších oblastí Francie, vyhledávaných plenéristy. K tomu je třeba přiřadit i vliv holandské malby a vizuálně atraktivního prostředí Itálie. Plenérová krajinomalba, tzv. Freilichtmalerei, se stala nositelkou nových uměleckých tendencí směřujících od intimní a lyrické krajinomalby k impresionismu. „Intimní krajina“ svým zaměřením na živou skutečnost a orientací na domácí a venkovské prostředí pomohla k postupné transformaci krajinomalby směrem k modernímu umění.

Výstavu připravila Katarína Beňová (Slovenská národná galéria).

 

DOPROVODNÝ PROGRAM

Komentované prohlídky s autorkou výstavy Katarínou Beňovou
6. 12. 2018 a 8. 1. 2019 vždy od 17 hodin.

Komentované prohlídky s lektorkou Ivetou Řežábkovou
14. 11. 2018 a 23. 1. 2019 vždy od 17 hodin.

Přednášky
1. 11. 2018 – Antonín Chittussi (Roman Prahl)
11. 12. 2018 – Od plenérové krajinomalby k impresionismu. Kapitola z dějin českého výtvarného umění (Roman Musil)
Přednášky se konají vždy od 17 hodin v Masných krámech.

 

Výtvarné dílny pro rodiče s dětmi

11. 11. 2018 od 14 hodin             Namalujte krajinu

10. 1. 2019 od 16 hodin               Jak se krajina dostala do obrazu

Workshopy pro dospělé a seniory

24. 11. 2018 od 14 hodin             Workshop krajinomalby

12. 1. 2019 od 11 hodin               Pojďme fotit krajinu

Rezervace a informace: rezabkova@zpc-galerie.cz, 377 908 536.