Wolfgang Tillmans

Na závěr letošního roku nabízíme v Galerii současného umění a architektury českobudějovického Domu umění / v Čechách premiérovou / výstavu Wolfganga Tillmanse.

Tillmans, německý umělec, dlouhá léta žijící v Londýně, je považován za jednoho z nejvlivnějších a nejrespektovanějších fotografů své generace. Pozornost široké veřejnosti na sebe upoutal počátkem 90. let, kdy začal využívat nejen galerie a muzea, ale pomíjivější způsoby prezentace jako jsou noviny, časopisy, pohlednice a plakáty, čímž se mu podařilo oslovit rovněž i diváky mimo milovníky umění. Ostatně, své první fotografie, dnes již legendární sérii „Lutz and Alex“, publikoval již v roce 1992 v i-D, krátce předtím, než tytéž motivy představil na uměleckém veletrhu „Unfair“ v Kolíně nad Rýnem.

V galerijních instalacích se jeho zájem soustředil na obrazy – jako objekt v prostoru, s dnes již pro něho typickou formou způsobu prezentace, kdy své fotografie zpracovává v různých velikostech a různými technikami. S vlastní skladebností pracuje tak, aby vznikaly mnohadílné celky, instalované rovněž přes plochu stěn, kdy pracuje jak se specifickými místy, tak i podmínkami výstav.

Tillmansova tvorba pro časopisy a noviny, kterou neodděluje od umění, ale považuje za rovnocennou platformu, na níž může své dílo prezentovat, se zabývá obrazem jako nositelem obsahu, jehož médium lze snadno přenášet na různá místa. Záměrně pracuje s vizualitou, její hierarchizací a nerozlišuje mezi pompézními a hypoteticky nevýznamnými motivy. Ze svého pohledu tak dokazuje, že věci nejrůznějšího původu mohou být naplněny jiným možným významem. Jsme tedy svědky toho, že spontánně působící /momentkové…/ fotografie mají stejnou hodnotu jako precizně propracovaná díla. Zdánlivá roztříštěnost obrazů jevící se skutečnosti nám dává celkovou referenci nejen formální, ale i obsahovou.

Wolfgang Tillmans, který se stal v roce 2000 prvním „mimo – britským“ držitelem prestižní Turner Prize, dokáže pro své fotografie / obrazy / využít de facto jakýkoliv materiál, a jeho zájem sahá od předmětů každodennosti, poetiky života, až po palčivá sociálně politicky společenská témata a problematiky. Pro zvýšení účinku své obrazy tiskne v široké škále velikostí, od monumentálních formátů –  po rozměry poštovní známky. 

Samotné obrazy mívají podobu jak dokonale zpracované fotografie, tak i nezřídka odhalující znaky nedokonalosti, ke kterým může dojít během vlastního tvůrčího vzniku. Přítomnost takové nedokonalosti je možné chápat, že oko a mysl fotografa jsou to jediné, na čem záleží. Samotné koncepce jeho výstav působí povětšinou jako soubor vjemů – fragmenty vědomí – mapující životní cestu.

V rozmanitosti díla Wolfganga Tiilmanse sahající od abstrakce, zabýváním se rozličnými technologickými postupy, až po díla s přítomnou emotivností, lze najít jedno společné, čímž je romantické chápání světa. V jednom z textů k autorově výstavě v londýnské Serpentine Gallery H. U. Obrist uvádí, že „Tillmans vyrostl v luteránském prostředí města Remscheid nedaleko Kolína nad Rýnem, a i když jeho dílo lze stěží popisovat jako nábožensky orientované, vyvolává silný a trvalý dojem jako dílo poznamenané zmizelými formami zbožnosti, morbidnosti a touhy po duchovnu“.

Patrný je také Tillmansův zájem o samotné zdroje a materiálovou stránku obrazů i různorodost významů. Složitost žitého světa vedle poetiky a intimity. Zabývá se analytickými procesy, zkoumající jak možnosti fotografie, tak i samotného života a nabízí svým dílem nahlédnutí do mysli umělce, kladoucího důraz na sociopolitický rozměr své humanistické vnímavosti.

V českobudějovickém Domě umění představí Tillmans svoji fotografickou a grafickou práci pro časopisy a noviny vedle svých „typických“, rámovaných i nerámovaných, c-type nebo inkjet tisků různých velikostí.