VZNEŠENOST & ZBOŽNOST. Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách

Výstava  si klade za cíl podat ucelený pohled na výtvarnou produkci v rámci současných hranic Plzeňského kraje od počátku 17. do druhé poloviny 18. století při zohlednění jeho historického rozsahu. Zařazeno je tak například Tepelsko, ačkoliv je dnes součástí Karlovarského kraje. Specifická pozice regionu v rámci Čech vedla k výraznému uplatnění předních uměleckých osobností z Prahy i sousedního Bavorska. Ty zde namnoze dostaly příležitost podat své vrcholné výkony. Opomenout nelze ovšem ani místní tvůrce, kteří se vyrovnávali s příklady velkých současníků a jimž byly také svěřovány významné realizace.

Na výstavě jsou v reprezentativním výběru zastoupeny všechny výtvarné obory (malířství, sochařství, umělecké řemeslo, architektura a nástěnná malba) a zohledněny různé typy uměleckých zakázek jednotlivých objednavatelských okruhů, jako byly kláštery, šlechta a královská města. Pozornost bude věnována význačným církevním patronům umění v čele s plaským opatem Evženem Tyttlem či šlechtickým rodům Lažanských, Kokořovských a Vrtbů. Vedle lokální tvorby budou k vidění špičková díla hlavních tvůrců českého baroka – malířů Petra Brandla a Jana Kryštofa Lišky, sochaře Matyáše Bernarda Brauna či architekta Jana Blažeje Santiniho, která vznikla pro tento region, přičemž některá z nich budou veřejnosti prezentována vůbec poprvé. K výstavě se připravuje katalog doplněný souborem odborných statí širšího badatelského kolektivu.

Malířství

Oblast západních Čech se může pyšnit jmény význačných malířů období baroka, kteří, ač měli základnu v Praze, zde zanechali významnou stopu. Pro klášter v Plasích pracoval freskař a malíř závěsných děl Jan Kryštof Liška pocházející ze Slezska, na jehož dílo posléze navázal místní umělec Jakub Antonín Pink. Raná tvorba Petra Brandla je nedílně spjata s místy jako Manětín, Chyše nebo Žlutice, kde pracoval pro rodiny Lažanských, Kokořovských a Michnů z Vacínova. Výstava představí také vybraná díla lokálních malířů, jako byla malířská rodina Seeblumerů, František Josef Lux, Jan Antonín Pink, Eliáš Dollhopf a další. Na výzdobě řady významných architektonických projektů se podíleli malíři nástěnných maleb. V nově dostavěné klášterní bazilice v Kladrubech vymaloval v letech 1726–1727 bavorský malíř Kosma Damian Asam cyklus nástěnných obrazů na motivy Te Deum a s výjevy ze života P. Marie a Ježíše Krista. Asamovo dílo zásadním způsobem ovlivnilo tvorbu západočeského umělce Julia Františka Luxe, který je autorem maleb v klášteře premonstrátek v Chotěšově a na zámku v Manětíně. Již zmíněný Liška je autorem výmalby sálu v plaské prelatuře a Pink v plaském konventu vymaloval kaple a část ambitu. V západních Čechách působila celá řada dalších freskařů. Někteří zde byli trvale usazeni, jiní – Jan Hiebel, Jan Václav Spitzer či Josef Hager – sem zasahovali z Prahy.

Sochařství

Podobně jako v malířství i ráz sochařské tvorby určovali do značné míry pražští umělci. Vedle Jana Brokoffa reprezentovala tvorbu uměleckého centra stylově nezaměnitelná díla Matyáše Bernarda Brauna určená pro cisterciáky v Plasích a benediktiny v Kladrubech. O vysokých nárocích zdejších církevních objednavatelů svědčí též angažmá dílny Matěje Václava Jäckla v čele s Františkem Ignácem Weissem v klášteře premonstrátek v Chotěšově. S prostředím západočeských premonstrátů byl spojen František Ignác Platzer, jehož výzdoba konventního chrámu kláštera v Teplé patří k vrcholům jeho tvorby. Vedle pražských tvůrců, jejichž působení se zpravidla omezilo na konkrétní zakázky, vtiskli charakter západočeskému sochařství i regionální umělci. Dobový průměr převyšuje především dílo Lazara Widemanna, činného zejména pro hraběcí rod Vrtbů v Křimicích. K pozoruhodným osobnostem patří v Manětíně působící a rodem Lažanských zaměstnávaný Josef Herscher. Pestrý celek západočeského barokního sochařství na výstavě doplní ukázky z tvorby epigonů a následovníků a rovněž díla dosud autorsky neurčená.

Architektura

Plzeňsko se může pyšnit rozsáhlým souborem špičkových staveb od tvůrců, jako byli Jan Blažej Santini-Aichel, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, Tomáš Haffenecker a další. Zasloužily se o to zejména zdejší velké kláštery, v jejichž čele na přelomu 17. a 18. století stanuli vzdělaní opati s velkými nároky na reprezentaci. Ti pověřovali stavitele nejenom úpravami samotných klášterních komplexů, ale též prováděním sakrálních a utilitárních staveb na svých rozlehlých panstvích. Například Santini navrhl nejenom unikátní barokněgotickou přestavbu kláštera v Kladrubech nebo přebudování konventu v Plasích, ale i menší projekty jako symbolicky komponovanou kapli v Mladoticích či unikátní hospodářský dvůr v Hubenově. Tyto a další vynikající stavby přitom inspirovaly k pozoruhodným výkonům i místní stavitele, jako byl plzeňský Jakub Auguston, autor pozoruhodné skupiny zámků s oválným hlavním sálem, nebo Matěj Ondřej Kondel, stavitel kláštera v Chotěšově. I tito tvůrci tak mají zásluhu na tom, že z hlediska architektury baroka patří Plzeňsko k nejpozoruhodnějším regionům Čech.

Projekt odborně zajišťuje Západočeská galerie v Plzni ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd ČR, v.v.i. a vědeckými pracovníky Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Hlavními autory jsou Andrea Steckerová (Národní galerie v Praze), spoluautorka projektu, obor závěsné malby, a Štěpán Vácha (Ústav dějin umění AV ČR), spoluautor projektu, obor závěsné malby.

Odbornými pracovníky jsou:

Irena Bukačová (Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici), kulturněhistorický vývoj;

Richard Biegel (Ústav pro dějiny umění FF UK), architektura;

Petr Macek (Ústav pro dějiny umění FF UK),  architektura;

Martin Mádl (Ústav dějin umění AV ČR), nástěnná malba;

Viktor Kovařík (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni), sochařství; Terezie Šiková (NPÚ), sochařství;

a Jan Mergl (Západočeské muzeum v Plzni), umělecké řemeslo.

Asistentem výstavy je Petr Jindra (Západočeská galerie v Plzni).

Hlavními zapůjčiteli uměleckých děl jsou Římsko-katolická církev, Národní galerie v Praze a muzeální a galerijní instituce západočeského kraje: Západočeské muzeum v Plzni a Západočeská galerie v Plzni, Národní památkový ústav, ú. o. z. Plzeň, regionální muzea.

Záštitu nad výstavou převzali:

ministr kultury Daniel Herman

hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs

primátor města Plzně Martin Zrzavecký

biskup plzeňský Mons. František Radkovský

Návštěvní doba: denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.