Vůně uhlí stále v nás

V první polovině 20. století se nejfrekventovaněji v ostravském výtvarném umění objevuje sociální tématika. Daný fakt souvisí se sociální a dějinnou situací, která na Ostravsku v té době vládla.

Zdejší životní klima bylo zcela specifické, nesrovnatelné s jinými městy naší republiky. To musel každý výtvarník žijící na Ostravsku chtě nechtě přijmout, vstřebat a následně i umělecky uchopit. Z bohatého výčtu jmenujme alespoň Ferdiše Dušu, Viléma Wünscheho, Vladimíra Kristina, Vladimíra Držkovice nebo sochaře Augustina Handzela, Karla Pokorného či Jindřicha Wielguse.
Na plátnech a v kameni jsou naturalisticky obnaženou formou zachycováni havíři. Jejich práce je prezentována nejen jako bezbřehá dřina, ale i životní poslání. Stranou však nezůstává ani běžný život havířů a v neposlední řadě i samotné město Ostrava, které se svou osobitostí stalo lidem, v něm žijícím, osudem.
Galerie výtvarného umění v Ostravě zcela záměrně tuto výstavu umístila do prostor bývalého Dolu Michal v Michálkovicích, v němž dodnes nalezneme genius loci hornictví. Snadno tak zjistíme, že kořeny hornické duše v nás jsou stále neúprosně živé.
DŮL MICHAL – ČSA 95/413, 715 00 Ostrava-Michálkovice