Vladimír Svoboda ve své nejnovější tvorbě volně propojuje svět přírody, vzpomínek a osobní imaginace. Jeho malby zachycují proměnlivost krajiny i její zranitelnost, často s jemným odkazem na ekologickou krizi a narušený vztah člověka k přírodnímu světu. Pastelové barvy, plynulé tvary a lyrická kompozice vytvářejí obrazy, které nejsou pouhým popisem krajiny, ale citlivou meditací o jejím bytí a pomíjivosti.

 

Jeho dílo je tichou oslavou přírody, krajiny a světa, který v nás zůstává ukrytý pod vrstvami každodennosti. Svoboda ve svých obrazech hledá původní propojení člověka a přírody – návrat ke kořenům, k dětství, ke schopnosti vidět svět bez spěchu a s otevřenou pozorností. Jeho malby nejsou popisem krajiny, ale její ozvěnou. Zachycují atmosféru, náladu, jemné proměny světla a barev, které jako by se rodily ze vzpomínky a snu. V obrazech najdete stopy stromů, listů, vody, větru – to vše propojené do citlivých kompozic, které vás vtáhnou do klidného prostoru pozorování.

 

Vladimír Svoboda (*1951) žije a tvoří mezi Prahou a Pavlovicemi na Českolipsku. Narodil se v rodině známého sochaře a už od mládí byl vtažen do světa výtvarného umění. Během dospívání často stál modelem, pomáhal při odlévání a patinování soch, podílel se na přípravách výstav i instalaci hotových plastik. V sedmdesátých letech, během vojenské služby, začal malovat své první obrazy.