Vladimír Novák

Vladimír Novák se na české výtvarné scéně pohybuje od počátku 70. let a patří k výrazným osobnostem figurální malby s expresívním gestem. Jeho tvorba se pohybuje ve většině případů v okruhu malby, ale věnuje se také kresbě, ilustracím a volné grafice.

Jeho malba prošla několika logicky na sebe navazujícími etapami, v nichž vždy zůstala dominantní magická stopa zápasu člověka o svůj příběh, zkušenost, naději a důstojnost. Záměrně se vyhýbá kritickým soudům, místo toho zkoumá vlastní postoje a morálku ve vztahu ke světu. Pojetí obrazů je monumentální, vypovídající o násilí i křehkosti duše. Upozorňuje na dopad moderní společnosti a její rozklad, například torzem figury zasazené do nečitelného prostoru. Vyjádření expresivních emocí podtrhují barvy. V obrazech vždy hraje významnou roli sytá čerň, ostré tvary a razantně vedené tahy štětcem s využitím náhodných, ale i záměrných vícebarevných skvrn. Z tvorby Vladimíra Nováka je patrná snaha vrátit obrazu úlohu vypravěče. Pohybuje se tak na rozhraní osobních pocitů a vzpomínek s velkou osobní otevřeností. Silně podmanivá plátna nabízejí divákovi pocity obav, nejistot, ale i naději pomoci.  

Vladimír Novák (*1947) v letech 1967–1973 studoval na AVU v Praze (prof. A. Paderlík). Je zakládajícím členem volného seskupení 12/15: pozdě, ale přece, které vzniklo v roce 1987 jako reakce na vznik skupiny Tvrdohlaví. Je držitelem několika ocenění, například Ceny za nejkrásnější knihu roku 1980. Jeho dílo je zastoupeno v četných sbírkách například: Národní galerie Praha, Galerie hl. města Prahy, Galerie umění Karlovy Vary, Oblastní galerie Liberec, GASK Kutná Hora a v soukromých sbírkách v Čechách, Evropě a USA. Žije a pracuje v Praze.