Vincenc Vingler (1911–1981) / Sochy zvířat

Vincenc Vingler se ve své sochařské tvorbě věnoval tematice, jež bývá považována spíše za okrajovou: zaměřil se takřka výhradně na plastiky zvířat. Výstava v Trojském zámku představuje reprezentativní výběr z díla, jež vznikalo od druhé poloviny čtyřicátých let 20. století až do posledních dnů umělcova života roku 1981. Ve svém výtvarném projevu stál Vincenc Vingler programově mimo vývojové proudy a vůči uměleckým trendům si přes svůj rozhled a znalosti umění všech dob zachovával určitý odstup. Se zaujetím se věnoval přírodozpytným a zoologickým studiím a na tuto stránku jeho svérázného uměleckého přístupu s nadsázkou reaguje (avšak v souladu s Vinglerovým známým smyslem pro humor) odlehčená instalace výstavy. Není chronologická, plastiky jsou rozmístěny do tří celků nazvaných podle odlišného životního prostředí, kde zvířata žijí: Na souši, Ve vodě a Ve vzduchu. Výjimkou z tohoto členění je závěrečná část výstavy s existenciálně laděnými pozdními pracemi ze sedmdesátých let (cykly Corrida a Cirkus). Expozici komorních soch a kreseb v interiéru doplňují monumentální exteriérové plastiky umístěné v zámeckém parku (Umírající labuť, 1956), nacházejícím se v sousedství pražské Zoologické zahrady, pro niž Vincenc Vingler v padesátých a šedesátých letech 20. století vytvořil dnes již legendární sochy, které si lze v Zoo prohlédnout dodnes (Kůň Převalského, 1965–1966)