Výstava Vetřelci a volavky – ateliér sochaře představí ojedinělý soubor modelů, které vznikaly v letech 1968-1989 jako skici a návrhy pro realizaci soch ve veřejném prostoru v tehdejším Československu. Monumentální umění procházelo v 70. a 80. letech po období velkého experimentálního kvasu 60. let normalizační stagnací. Na druhou stranu nikdy v dějinách našeho státu nebylo pořádáno tolik soutěží a nebylo tolik objednávek společenského charakteru. Obrovské množství zakázek zajišťovala od roku 1965 Hlava V. stavebního zákona, která ukládala, aby každá státní stavba (v té době drtivá většina všech stavebních projektů) dala 1% a výjimečně až 4% z celkového rozpočtu na výzdobu. „Čtyřprocentní umění“ pak tvořilo estetické dominanty ve veřejném prostoru vznikajících sídlišť, poliklinik, obchodních domů, výrobních podniků, administrativních a správních budov. Tento masový fenomén vznikl konjunkturou státní podpory výtvarného umění pro veřejný prostor spolu se stavebním boomem, který narychlo řešil velký nárůst obyvatelstva v 60. a 70. letech. Stát takto zajišťoval lukrativní práci vystudovaným výtvarníkům, čímž si chtěl získat jejich loajalitu a zároveň je použít ke své propagaci. V záplavě stereotypních realizací vznikla také mimořádně kvalitní a odvážná díla, které předčila dobu svého vzniku.

Současná výstava v galerii DOX je součástí širokého projektu Vetřelci a volavky mapujícího sochy ve veřejném prostoru let 1968-1989. Jeho hlavním výstupem je právě vycházející publikace Vetřelci a volavky. Atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968–1989), který vychází u nakladatelství Arbor vitae. Kniha obsahuje přes 500 fotografií Hynka Alta a texty od Jiřího Šetlíka, Sabiny Jankovičové, Jany Kořínkové, Tomáš Pospiszyla a Pavla Karouse.