Věčná krajina

Jiří Kubový (1950) je výraznou uměleckou osobností, která získala velký respekt nejen české, ale i mezinárodní umělecké scény. Od 90. let 20. století realizoval na tři desítky autorských výstav v Čechách, na Moravě a v Německu, a dále byl zastoupen na cca 45 kolektivních výstavách. Jako nejvýznamnější můžeme uvést výstavní projekty realizované v roce 2003 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, v roce 2005 v Galerii Caesar v Olomouci a v roce 2008 v Galerii Brno v Brně. Prací Jiřího Kubového se zabývala a zabývá řada předních českých teoretiků umění – v minulosti jeho tvorbu reflektovali např. Jindřich Chalupecký, Jiří Valoch, Igor Zhoř, dále pak Zbyněk Sedláček, Ilona Víchová-Czakó, Jiří Machalický či Martin Kolář. Práce tohoto autora jsou zastoupené ve veřejných i soukromých sbírkách – Praha (Národní galerie, Muzeum Kampa), Litoměřice (Severočeská galerie výtvarného umění), Olomouc (Dům umění), Česká Lípa (Vlastivědné muzeum a galerie), Nürnberg (Kunsthalle Nürnberg), Ann Arbor (The University of Michigan Museum).
Tvorbu Jiřího Kubového mohla ústecká veřejnost spatřit naposledy na jaře roku 2001, tedy před více než devíti lety. Výstavou Věčná krajina chce Galerii Emila Filly představit nejen retrospektivní průřez Kubového dílem, ale i jeho nejnovější tvorbu, a to navíc v roce, který je spjat s životním jubileem tohoto význačného autora.
Jednotícím motivem výstavy je téma krajiny, které je pro autora stěžejní a které se v jeho tvorbě objevuje kontinuálně od 70. let minulého století, přičemž nabývá různých formálních podob. Krajinou jsou například „prázdné obrazy“, tedy barevně pojednané a do tvaru obdélníku napnuté šňůrky (Barevný obraz, 1982), ale také rozložité a komplikované drátěné kompozice (Krajina v trávě, 2009), které dosahují až monumentálních rozměrů. Krajinu zastupují i jednotlivé přírodní elementy či živly (Tráva II, 1983; Vlna I, 1993; Barevné mraky, 2002), ale i jejich poetická spojení z posledních let (Tykve a hvězda, 2010).
Výstavu Věčná krajina kurátorsky připravila Vendula Fremlová. K výstavě je vydán reprezentativní katalog.