Valerij Pankov – Charkov, Martin Wágner – Sibiř

Valerij Pankov (Valera) je vystudovaný chemik, který se narodil v oblasti dnešního Donbasu, a po ukončení vysoké školy žil v Ukrajinském Charkově, po rozpadu SSSR obchodoval se starými knihami. Ač technicky založený, má velký sklon k dobrodružství a seznamování se s novými lidmi. Díky tomuto zájmu se v letech 1987–2002 pohyboval ve velmi rozmanité společnosti tehdejšího Charkova a jeho okolí. S láskou k fotografovaní pořizoval velmi osobní a nepřikrášlené fotografie tehdejší společnosti. Pohyboval se mezi trhovci na místním bazaru, mezi studenty na univerzitě, fotografoval své přátele v jejich přirozeném domácím prostředí ve městě i na vesnici. Na fotografiích jsou zachycené i různé veřejné akce a vystoupení. Jeho dobrodružná povaha ho zavedla v roce 2003 do České republiky, kde žil 7 let bohémským způsobem, po návratu zpět do Charkova se staral o svou slepou matku až do její smrti. Po zdemolování bytu dělostřeleckým granátem v dubnu 2022 vyslyšel nabídku svého přítele Martina Wágnera a vrátil se zpět do České republiky, tentokrát v roli uprchlíka. Díky jeho zájmu o poslech Českého rozhlasu Plus i v době pobytu na Ukrajině si stále oživoval češtinu, které dobře rozumí.

Martin Wágner pochází z české metropole a žije zde dodnes. Vystudoval Pražskou fotografickou školu, poté střední fotografické učiliště a nakonec v roce 2013 absolvoval magisterské studium Institutu tvůrčí fotografe v Opavě. Dává přednost klasické černobílé dokumentární fotografii. Jeho oblíbenou destinací je od roku 1998 Rusko a země bývalého Sovětského svazu. Procestoval Sibiř i Dálný Východ. Byl hostem sibiřských starověrců, pastevců sobů i velrybářů na Čukotce, poznal život v pravoslavném klášteře. Fotografoval transsibiřskou magistrálu i místa, kde kdysi stály stalinské gulagy. Dostal se mezi těžaře ropy na Sachalinu, vulkanology na Kurilských ostrovech. Plul s lovci kachen po Ankaře, pozoroval, jak se těží zlato v Partizansku. Z těchto cest čerpal do své knihy Siberia (Praha, Paseka 2019). Několikrát uspěl v soutěži Czech Press Photo. Uspořádal řadu samostatných výstav v českých zemích i v zahraničí, například v Moskvě, Nižním Novgorodu, Jekatěrinburgu nebo na Sachalinu. S Antonínem Kratochvílem a s Václavem Vašků zorganizovali v pražském františkánském klášteře výstavu Modlitba za Černobyl (2006). Tři roky provozoval fotogalerii v Kapli svatého Jana Nepomuckého na Jungmannově náměstí v Praze a současně byl jejím kurátorem. V současnosti vlastní grafické studio zaměřené na skenování, úpravu a tisk fotografií. Jeho manželka Světlana pochází ze Sibiře, v roce 2013 se jim narodil syna Václav.

kurátoři: Jan Freiberg a Martin Wágner