Péče a její prostorový rozměr se v posledních letech staly klíčovým problémem, v neposlední řadě v souvislosti s pandemií covidu. Péče ani prostor však neexistují mimo dispozice genderu a sexuality. Na pozadí současné „krize péče“ se v této přednášce budeme ptát po možnostech přehodnocení péče a sociální reprodukce z queer perspektivy. Přitom se zaměříme na různé příklady sociálních infrastruktur LGBTQ v období mezi liberalizací leseb a gayů a krizí HIV/AIDS (60.–90. léta 20. století) a na prostorové postupy, které přispěly k jejich vytváření a neustálému přetváření. Budu argumentovat nejen tím, že je důležité věnovat pozornost sociální a materiální ekologii, která tyto infrastruktury a jejich specifické komunity uživatelů udržuje. Budu se také ptát, jakým způsobem může první z nich narušit a destabilizovat normativní, genderové (a často rasově podmíněné) chápání péče, a zároveň nám umožní rozvinout vztahovější pojetí queer prostorů. 

  

Torsten Lange přednáší kulturní a architektonické dějiny na Univerzitě aplikovaných věd a umění v Lucernu ve Švýcarsku. Vystudoval architekturu a dějiny a teorii architektury na Univerzitě Bauhaus ve Výmaru a na škole architektury Bartlett v Londýně, kde v roce 2015 získal doktorát. Ve své práci se zaměřuje na podmínky, které stály v pozadí produkce vystavěného prostředí v období pozdního socialismu, a na psaní historie queer prostorových praktik. Je spolueditorem knihy Re-Framing Identities: Architecture’s Turn to History (2017), zvláštního čísla Architectural Historiography and Fourth Wave Feminism časopisu Architectural Histories (2020) a nedávného čísla Care časopisu gta papers (2023), publikoval také několik esejů a článků.