grafický design: Marek Franta, ilustrace: Adéla Bierbaumer

V 90. letech se v českém prostředí etabluje profese kurátora/kurátorky a výstava se nově stává tím místem, kde se formulují klíčové problémy soudobého umění. Z jakých důvodů a za jakých okolností se tento přerod, označovaný jako tzv. kurátorský obrat, uskutečnil? Přednáška představí hlavní kurátorské osobnosti 90. let, jejich výstavy a strategie, s nimiž ke své práci přistupovali. Nezapomene také zmínit, jakou roli v této dobové proměně sehrálo Ústí nad Labem.

 

PhDr. Terezie Nekvindová, Ph.D. (*1980) je historička umění, od roku 2006 působí na Vědecko-výzkumném pracovišti AVU v Praze. Zabývá se zejména českým uměním od 60. let do současnosti, mj. problematikou média výstavy a dějin kurátorství. Autorsky se podílela na publikacích Výstava jako médium. České umění 1957–1999 (s Pavlínou Morganovou a Dagmar Svatošovou, 2020), Stanislav Kolíbal. Former Uncertain Indicated (Dieter Bogner a Adam Budak eds., 2019) nebo Automat na výstavu. Československý pavilon na Expo 67 v Montrealu (Terezie Nekvindová, Daniela Kramerová a kol., 2017). Jako (spolu)editorka připravila např. publikace České umění 1980–2010. Texty a dokumenty (2011) nebo Jana Ševčíková – Jiří Ševčík, Texty (2010).