Tento svět, týž pro všechny…
„Tento svět, týž pro všechny…“ Počáteční slova Zlomku B 30 filosofa Hérakleita charakterizují v několikerém smyslu umění Svatopluka Klimeše: jeho tematický záběr nevylučuje nic z oblasti svého zájmu – od zvířete po člověka, od fenoménu po událost, od přírody a archetypu po soudobou společnost a banalitu, od dobrého po zlé – tento svět je týž pro všechny. V části zde nedopovězené jmenuje Hérakleitův zlomek imanentní princip veškerenstva – oheň – kosmologickou sílu, která je osobním médiem umělce. V druhé polovině 20.století se oheň stal přitažlivým, významově silným médiem v kontextu nových uměleckých forem akce, happeningu a videoartu, zejména v souvislosti s pararituálním zpřítomněním kosmologické síly ohně. Takto zasáhl i české umění. Klimeš od počátku pracuje se symbolickým, ovládnutým ohněm. Jeho tvorba má určité paralely v českém umění, formovala se však samostatně a vyčleňuje se z něj kontinuitou a koncepčností, s níž oheň užívá v různých technologiích a široké významové škále od kosmicky velkého po intimně drobné; již autor Psychoanalýzy ohně Gaston Bachelard připomněl, že oheň značí „kuchyni i apokalypsu“.Materiál vybraný pro výstavu zahrnuje téměř celé období zralé tvorby umělce a je rozdělen do klíčových oblastí jeho zájmu: Instinkt, animalita, pudovost zahrnuje zoomorfní ikonografii spojenou s archetypálními formami, zpřítomňuje přírodní fenomény i pudové záležitosti lidského světa, exponuje vážné i groteskní. Z bytostného humanismu vznikají komentáře a mementa odkazující ke konkrétním lidem a dějinám v oddílu Lidské a nelidské. S kosmologickou a přírodní sférou souvisejí „silná místa a formy“, jež symbolizují hérakleitovský oheň jako světotvorný element. Na výstavě tuto polohu prezentují díla shromážděná pod egidou Magie místa, magie tvaru. V poslední době se v Klimešově práci reaktualizovaly postupy a formy, které rozpracoval v sedmdesátých a osmdesátých letech a které nazývá Transfery. Ve sledu těchto témat chce výstava divákům zprostředkovat formálně a myšlenkově bohatou tvorbu Svatopluka Klimeše a nabídnout její inspirativní reflexi.
Petr Jindra