Taking More Than What’s There to Give

V současné architektonické tvorbě je stále ještě běžné spoléhat se na různé druhy těžby. Řada projektantů a badatelů se proto snaží definovat a usnadnit postupy, jež by architektonickou praxi vyvázaly z nezbytné závislosti na těžbě. S tím, jak tyto obavy pronikají do hlavního proudu uvažování, se objevuje i otázka, jaké jsou další formy těžby, které jsou základem architektonické produkce. Energie je podstatnou součástí tohoto zkoumání: termín šedá nebo také ztělesněná energie se často používá jako jeden ze způsobů hodnocení dopadu určité budovy na životní prostředí a popisuje formu energetického dluhu: součet veškeré energie spotřebované během životního cyklu budovy nebo některé z jejích součástí, a to od těžby surovin až po likvidaci odpadu. V tomto výpočtu je zachyceno chápání, že pohyb, transformace a rozptyl energie podporují tvorbu architektury. Energie je oživujícím a základním faktorem od těžby surovin až po extrakci hodnoty, konkrétně nadhodnoty, prostřednictvím mobilizace práce na staveništi i v architektonické kanceláři.

Prezentovaná výstava, která je v těchto úvahách pevně zakotvena, zkoumá těsný vztah mezi energií, prací a hodnotou při tvorbě architektury a vystavěného prostředí. Jakmile je zřejmé, že energie představuje materiální podklad pro hodnotu, maximalizace hodnoty vyjadřuje maximalizaci spotřeby energie. Tvorba architektury se pak odehrává na hranici přetěžování, a někdy tuto hranici dokonce překračuje a bere si tak víc, než je možné dát.

Výstava shromažďuje výzkumy, příběhy konkrétních míst i nezodpovězené otázky stejně jako nadějné alternativní cesty. Sekce nazvaná Economies of Architecture (Ekonomiky architektury) představuje výzkumy z různých koutů planety odhalující vztahy mezi těžbou, spotřebou energie a maximalizací hodnoty. Zahrnuje důl, kde architektura závisí na těžbě surovin a energie a zároveň ji podporuje; dále ukazuje továrnu, v níž jdou ruku v ruce dopady na životní prostředí s nebezpečnými pracovními podmínkami; následně prostředí infrastruktury, kde se veškeré energetické toky prostorově zhmotňují v podobě pracovníků a materiálů; staveniště jakožto středobod architektonické produkce a hlavní místo těžby nadhodnoty; ateliér, kde monetizace architektury přímo ovlivňuje způsob práce architektů; a nakonec obydlenou budovu, kde se všechny tyto podmínky spojují a budova je následně spotřebovávána.

Práce stipendistů Evropské architektonické platformy LINA, rozkročené mezi Prahou a Lisabonem, kde se výstava paralelně koná, řeší obydlenou architekturu jako spotřebitele energie, spekulativní kartografii územní dynamiky vyčerpání v Evropě, a sítě solidarity mezi pracovníky ve stavebnictví v boji proti klimatické krizi. Výstavu uzavírá video The Void of Its Other, které zkoumá finanční a politické tlaky a pobídky, které utvářejí bytovou výstavbu v dnešním Rotterdamu.

Prezentované práce: Alfonse Chiu & Emma Kaufmann LaDuc, Alina Paias & Benjamin Schoonenberg, Netherlands Angry Architects!

Sekce Ekonomiky architektury představuje výzkumné projekty od: Angela Gigliotti (výzkumná stipendistka Roma Calling 2024–2025, Istituto Svizzero), Belgian Architects United, Evelina Gambino (výzkumná stipendistka v oboru geografie a pedagožka na Univerzitě v Cambridgi) & Jess Gough, Jean Souviron (badatelský stipendista 2024–2025, Collegium Helveticum), Laura Pappalardo (doktorandka, Univerzita v São Paulo), Lesia Topolnyk, Liam Ross (profesor architektonického navrhování, Škola architektury a krajinné architektury v Edinburghu), Paulien Bremmer, Serah Calitz (doktorandka, Fakulta architektury TU Delft), Sergio Kopinski Ekerman (docent na Fakultě architektury Federální univerzity v Bahia).

Výstava vznikla v rámci programu LINA European Architecture Platform.