Výstava Syntéza představuje v galerie GAFA spojení prací Kateřiny Bartůňkové, Ley Dravcové a Romany Hankové, studentek ateliéru Malby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara vedeným Vladimírem Vélou.

  

Každá z umělkyň se ve své tvorbě hlouběji zabývá lidskou psychologií a figurací a vyjádřením situací, od realistických podob až po abstraktní formy. Dále zkoumají různé materiály a jejich vliv na vyjádření myšlenek a emocí pomocí malířských technik. Každá z autorek přistupuje k zobrazovaným tématům unikátním způsobem, od jemných nuancí výrazu a emocí po experimentování s abstraktními formami, které se pohybují mezi realitou a fantazií. Používají různé vrstvy barev a textur k vyjádření komplexních emocionálních stavů. I přes první dojem různorodosti jejich stylů autorky ve svých dílech nalézají společné prvky, které propojují jejich tvorbu. Tato vzájemná inspirace a sdílené zájmy vytvářejí syntézu témat a hodnot, jež umělkyně reflektují ve svých dílech. Tato výstava není pouze prostředkem k prezentaci uměleckých výtvorů, ale také příležitostí k porozumění myšlenkám a inspiracím, které se prostřednictvím uměleckého vyjádření každé autorky promítají.

  

Rané figurální výjevy Kateřiny Bartůňkové (*1998) se vyznačovaly výraznou barevností a hravým narušováním zavedených kompozičních postupů. Postupem času její práce směřovala k tlumenějším barvám a monochromatickému pojetí. Věnuje se dekonstrukci prostoru kolem figury, hledání svého místa v kompozici a ukotvení v přírodě. Inspiraci čerpá z bizarních situací nebo mystiky, které převádí do současného výtvarného jazyka.

  

Lea Dravcová (*1999) ve své tvorbě experimentuje s možnostmi lazurní vrstvené malby, kterou konfrontuje akcenty pastózní malby. Tento střet je zároveň odrazem zdánlivého rozporu mezi snem a realitou, což je podstatným tématem jejího díla. Stylizované figury jsou na jejích obrazech vystavovány téměř konkrétním situacím a malířka se snaží zachytit, jak se nitro zračí v mimice i v gestice.

   

Romana Hanková (*2000) ve svých obrazech zobrazuje abstrahované figurální motivy s dualistickými barevnými kontrasty, jenž vyostřují rozdílnost mezi nimi. Figurace jsou humanoidní, ale z velké části inspirované důležitými rysy typickými pro hmyz, hlavonožce a plazy. Často se v kombinaci s figurami objevují mikroskopické organismy, které se v realitě vzájemně ovlivňují, avšak bez možnosti se navzájem vidět. Umělkyně jim v obrazech nechává prostor si být sami sobě rovni. Důraz klade i na lomené odstíny a barevné plochy, které dokreslují náladu obrazu podle symbolického vnímání barev a vyzdvihují danou atmosféru v kompozic a vybízí diváka k hlubšímu zamyšlení nad propojením různých forem života a jejich vzájemným působením.