SVĚT CHCE BÝT KLAMÁN. Fikce a mystifikace v umění 19. století

Je obraz skutečně tím, čím se zdá být, a je to, co na něm vidíme, skutečně to, co vidíme? Výstava nabízí tři možné (rozhodně ne jediné) odpovědi na otázky, které si lidé kladou již od dob Platóna. Klamání obrazu (a klamání obrazem) v umění 19. století se odvíjelo zejména od tématu historické malby a příběhů, které nabízela ke „čtení“, jak z výtvarného, tak společenského hlediska. Jednotlivé kapitoly výstavy jsou tedy věnovány problematice Rukopisů královédvorského a zelenohorského a jejich obrazovému doprovodu, dále literární nebo také historické konvenci čtení zobrazeného příběhu a v neposlední řadě čisté obrazové prostorové iluzi. Strategie používané pro zobrazení či prohlížení zdánlivě trojrozměrných objektů získaly v Čechách v 19. století značnou popularitu a mnohdy se s historickou malbou prolnuly.

Výstava na téma 33. ročníku plzeňského mezioborového sympozia pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny vznikla ve spolupráci s Národní galerií v Praze.