Důsledkem převládající modernizace je dnes slovo "design" obecně rozšířené po celém světě. Abychom si mohli povídat o designu, musíme ovšem rozhovor vymezit disciplínami a zavedenými rubrikami moderního designu. Základní význam slova "design" a způsob jeho interpretace však není jednoznačně zřejmý ani jasný. Interpretace, způsob uvažování a jemné nuance se v jednotlivých kulturách a zemích odlišují.

Ačkoli si v průběhu 20. století grafický design vytvořil bohaté a významově nosné dějiny, dosud nedošlo na hlubší zkoumání variací ve vnímání toho, čím design skutečně je. V době studené války fungovaly jako brána pro potenciální kulturní výměnu – například na téma, jak definovat design v rámci různých kultur – publikace a akce typu Bienále Brno.

Vlivem rychlé globalizace postupující od konce 20. století začal být grafický design do značné míry nekompromisní, ale zároveň i hodně homogenní. Jako by docházelo k čím dál důkladnější destilaci moderního grafického designu (a jeho různých diskursů), aby se odfiltrovala veškerá kultura a historie mimo stanovené hranice designu jako kulturního kapitálu, kulturní produkce a centralizovaného diskursu.

Je paradoxní, jak markantní zůstává rozdělení na 'lokální' a 'globální', přestože technologie a ekonomie neustále zrychlují a usnadňují globální komunikaci.

Existují však jednotlivci a práce, vymykající se etablovaným normám, vymezeným cestou Západních modernistických ideálů, norem a forem. Z hlediska kurátorského přístupu k brněnské Studovně 2016 je pro nás velice zajímavé, že nikde na světě nelze získat geograficky ani metafyzicky lokalizovaný soubor poznatků, jež by nám pomohl vystavit publikace, které jsou buď na periferii, nebo úplně mimo Západní představy o diskursu, dialektice a chápání grafického designu.

Naším cílem je vytvořit ze Studovny Bienále Brno 2016 místo, kde se opětně vyjeví souvislosti mezi tím, co vnímáme jako 'světy' – oblasti činností svou podstatou technokratických, kulturních nebo 'jiných' – vyrovnávající propad mezi 'lokálním' a 'globálním' dosud nevídaným způsobem vyhýbajícím se Orientalizaci, zahrnujícím tajemství a vyvolávajícím porozumění. Nacházíme se v dějinném okamžiku, kdy zřejmě existuje všeobecně akceptovaná celosvětová shoda na tom, co je to "design", což však ve skutečnosti znamená množství postojů a úhlů pohledu.

Vybízíme návštěvníky čítárny, aby měli na paměti pojem tabula rasa (nepopsaná tabule) v její nejpůvodnější podobě voskové tabulky, kterou používali staří Římané na poznámky. Než se pustíte do této výstavy, pokuste se povolit své mysli rozcvičku nad předsudky ohledně toho, co design skutečně znamená. Velká pětka neoliberální éry (Amazon, Apple, Facebook, Google a Microsoft) připravila občany na celém světě o jejich autonomii při rozhodování a vytváření názorů a hromadně přesunula jednotlivce z pozice uživatelů na pouhé účastníky. My doufáme, že se jednotlivci, kteří se budou setkávat ve Studovně, vydají opačným směrem – že v nich získané poznatky namísto toho vyvolají pocit sebeprosazení, přehodnocení sebe sama, tajemství a vyššího smyslu.

Projekt Studovny se zabývá významem knižních referencí v rozvoji designérské praxe a navazuje na sérii výstav započatou v rámci   26. Bienále Brno 2014. Vybrané publikace jsou akvizicemi tematické kolekce knihovny MG, věnované grafickému designu a vizuální komunikaci.