Skutečná událost

David Němec se ve svých pracích věnuje převážně figurálním motivům se snahou o zachycení spirituální skutečnosti. V Galerii Montmartre vystavuje svou uměleckou tvorbu z posledního patnáctiletého období. Jeho obrazy vychází převážně z tradice české malby šedesátých let. Snad se dá říci, že jsou inspirované tvorbou Mikuláše Medka a Otakara Slavíka, blízkého přítele rodiny Němcových, a umělci, kteří se pohybovali v chartistickém a undergroundovém okruhu kolem legendárního bytu v Ječné ulici, kde David Němec vyrůstal.

Němcovy malby jsou velmi sugestivní jak svou barevností, tak svým povrchem. Právě barevnost je zde velmi důležitá a působí jako struktura, neváže se k určitému tvaru. Němec používá pouze pronikavě červené a modré barvy, jejichž symbolická kombinace působí neuvěřitelně duchovním dojmem. Právě tyto barvy používal Mikuláš Medek jako absolutní – „neboť jsou z kovu – modrá ze železa a stříbra, červená ze zlata“. Jeho zredukované postavy působí v ploše bez světla a bez prostoru jako objekty nabité napětím. Narušovaného povrchu dociluje květinovými mustry, které jako by postavy na obrazech zraňovaly. Jsou to snad stopy či jizvy. Toto bolestivé vyzařování obrazů silně vystihuje prožitek vlastní existence. Těla nesoucí životní tíži a pocit absurdity. Na začátku osmdesátých let to trefně vyjádřil teoretik Ivan Martin Jirous: „Imbosh art (…) říkám části současného českého umění žijícího v podzemí oficiálního světa zdání (…). Imbosh je anglicky pěna u huby štvané zvěře.“ Na druhou stranu je z maleb cítit silným způsobem produchovnělost a naděje, podobné gotickým oltářním obrazům.