Síla

Skupina Rafani vystavuje v pražské galerii Nevan Contempo svůj nový projekt Síla, který vzniknul přímo pro tento prostor. Jedná se o samostatnou výstavu skupiny, první po sedmi letech opět v Praze. Jak je u Rafanů zvykem, opět jde především o výstavu jako dílo, kde všechny části (instalace, objekty, videa) vytvářejí jednotný význam. Síla v názvu dává určující moment, hledání jednotlivých vztahů a interpretací je ponecháno na divácích. 

—————–

Tisková zpráva: Rafani – Síla

Svět již není stvořen bohem. Je sám sebou, opuštěný a bez lásky. Umění dříve vynalézalo obrazy boha. Dnes mu zbývá jen svět. A ten je takový, jaký ho umění zobrazí, tak jakápak umělecká autonomie. Svět se pomocí obrazů stává naším domovem. 

Domov je ztělesněná umělost. Má své vládce i ovládané. Domov je místo, kde šelmy i oběti našli společný prostor. Všichni máme nezadatelné právo na pojídání masa. Etika velí: pojídání sebe sama je správnější, než pojídání druhého. Zkoumáme střeva sebereference. Z jednotlivin našich domovů jsme vybudovali průmysl. Všechny ohlávky nasazujeme i sobě. Nepřítel se skrývá uvnitř. 

Zbořme zbytky starých světů v našich tělech, budoucnost je nejistá a temná. Vězte, že to není zlo, nýbrž její cnost. Les šumí a skrývá upadající kulturu. Hvězdy ukazují nepatrnost lidského měřítka a internet je takový, jací jsme my, my jsme tací, jaký je internet. Všechny kruhy všech důkazů – to je náš svět. Liberální demokracie.

—————–

Výstava může mít několik tématických linií. Jsou však nerozlišitelně smíchány. Zkusme si je představit samostatně.

A) Medvědice jde ruskou tajgou a bere za své vše, co je třeba. Rozvážně našlapuje, zastavit ji nelze. Hustý kožich se ojínil mrazem, chrání medvíďata, brání se útokem. A jednorožec? Přežil v krajině Kondelíků? Politika je uměním abstrakce a generalizace. Světlušky metafor poletují nad blaty.

B) Sedli si za stůl a pokoušeli se domluvit. Jednali dlouho do noci. Bylo nutné se domluvit na rozdělení nelidského a společného. Jiné řešení nepřicházelo v úvahu. Klimatizace hučela a tak tam stále seděli, když jeden/jedna začal/a být výmluvnější než jiní. Oko hurikánu za jeho/jejími zády.Občansko-politicky byli za jedno.

C) Podivné oči se vylupovaly ze tmy, temné oddychující tělo dávalo maso, mléko, srst, kopyta, rohy, orgány. Dávalo vše, co mohlo. Představme si Boha, sedí v laboratoři, v bílé místnosti neutrálně září halogenové žárovky, vše se leskne čistotou. A pak si představme temnou místnost s podestýlkou ze slámy a hnoje. Řetězy chřestí. Pára dechu se třpytí v ranním slunci. Je slyšet a cítit existence. Představa proti představě.

D) Všechny cesty vedou vpřed – skrz mutaci a skrz serialitu. Důkladně tvarovaní: “Množte se geometrickou řadou!” 

E) Člověk je souzen a odsouzen. Budiž ornamentem! Buď rytmem tohoto času!

F) Pojídání stejného druhu je eticky správnější. Zbavme se sobectví druhu. Odhoďme tabu! 

G) Stojí v životě a na něco čekají.

H) Jsme částí nedohlédnutelných celků.

I) Síla je ukryta v zákoutích domova.