Výstava Seno, sláma, skládka se odkazuje k ikonickému dílu Seno – sláma, které v roce 1969 v Galerii Václava Špály realizovala umělkyně Zorka Ságlová.

 

Jaký byl historický kontext této ojedinělé, interaktivní land-artové instalace?

 

Jaký měla sama Ságlová přístup ke krajině a přírodě a můžeme její tvorbu dnes (re)interpretovat poučeni*y diskursem tzv. ekofeminismu

 

Do společné debaty jsme pozvaly historičku umění Pavlínu Morganovu, která se v rámci svého výzkumu českého akčního umění ve 2. polovině 20. století dílu Ságlové zevrubně věnovala; teoretičku umění a kurátorku Zuzanu Jakalovou, která teorii ekofeminismu věnovala svou diplomovou práci; a umělkyni Petru Jandu pro jejíž současnou tvorbu (zahrnutou mj. do výstavy Seno, sláma, skládka) je odkaz Ságlové inspirující.