Seno, sláma. Práce v krajině a přírodní procesy v umění

Výstava představí uměleckou tvorbu v krajině, jež ke svému vzniku využívá přírodní procesy, reaguje na změny životního prostředí a vytváří jemné zásahy do krajiny. Název výstavy vychází z titulu legendární výstavy Zorky Ságlové Seno-sláma z roku 1969, v níž autorka vyplnila prostory pražské Špálovy galerie balíky slámy a senem. Sláma i různé další “chudé” materiály, jež jsou k okamžitě dispozici kdekoliv na poli či v lese – hlína, listí, tráva, kamení či dřevo – se objevují téměř u všech prezentovaných umělců. Toto umění vznikalo ve specifickém politickém kontextu, který ovlivňoval jeho charakter i způsob přijetí. Díla vznikala paralelně s rozvojem uměleckého hnutí land artu, ovšem ve střední Evropě získávala odlišný formát spíše intimně pojatých akcí určených pro úzký okruh umělců či spřízněných kurátorů, a až později vešla ve známost díky dokumentaci (fotografie, výjimečně video), která je tak téměř výhradním pramenem poznání. Nejednalo se o koherentní skupinu, tvůrci často zasahovali i do oblastí akčního umění, happeningu či body artu.

Zaměříme se na díla, jež vznikala od 60. do 80. let minulého století. Řada z nich je přitom spojena s Vysočinou: Ivan Kafka své instalace na konci sedmdesátých a na počátku osmdesátých let situoval do okolí Branišova nedaleko Jihlavy; na Žďársku se v osmdesátých letech odehrávaly aktivity Vladimíra Havlíka; akce Pocta jasným hvězdám Olafa Hanela proběhla na vrchu Melechově u Světlé nad Sázavou; Zorka Ságlová pocházela z Humpolce. Na Slovensku měla krajinná tvorba podobné rysy, blížící se akčnímu umění, zahrnující ritualizované akce v přírodě a záznamy pozorování přírodních procesů. Explicitněji než v českém prostředí tu byla reflektovaná ekologická problematika, a to také v díle Petera Bartoše, Michala Kerna či Jany Želibské. Tvůrce z bývalého Československa doplní polská umělkyně Teresa Murak, autorka akcí a instalací, jež využívají procesy růstu a pěstování; autorka pracuje zejména s řeřichou.

Součástí doprovodného programu bude mezinárodní sympozium s účastí umělců a kurátorů, putování krajinou Vysočiny a akce ve veřejném prostoru. K výstavě bude vydán katalog.

Projekt vzniká díky podpoře Mezinárodního visegradského fondu.