SAUNA. ARCHITEKTURA POŽITKU

Veřejné lázně byly kdysi místem intenzivních sociálních kontaktů. Nabízely nejen prostor pro relaxaci a sport, ale také pro politické diskuze, obchodní schůzky i požitkářství. Takovým místem setkávání dnes může být sauna, a to nejen ve Skandinávii. Člověk se zde uvolní, utřídí si myšlenky, setká se s lidmi a pohovoří o životě.

Může – v případě architektury sauny – forma následovat obsah? I když se sauny jako architektonický produkt neobjevují vždy na předních místech architektonických časopisů, jedná se o důležitý segment stavební a architektonické produkce, který se stále častěji stává zajímavým tématem pro experimentování s typologií a funkčností v rámci architektonických postupů. V zahraničí dost často vznikají na základě studentských workshopů vedených předními evropskými architekty (například Rintala Eggertsson Architects nebo The Oslo School of Architecture).

Je příznačné, že mnoho významných staveb tohoto segmentu vzniklo v zemích, kde se daří kvalitní architektuře – Finsko, Norsko, Rakousko. V zemích, kde je veden dialog s geniem loci materie krajiny, kde je snaha a podpora udržitelné architektury a kde se nehovoří pouze o vzrušujících architektonických gestech. Sauna však může být důležitou komunitní a sociální platformou, jako je tomu v Sandhornøy na severu Norska (největší sauna na světě, realizovaná v rámci projektu nomádského festivalu SALT) nebo v helsinském Loyly Public Sauna Complex. Může přispět i při revitalizaci brownfieldů – jako v případě plechové katedrály od berlínských Raumlabor, která vznikla v rámci speciálního projektu „Bathing Culture project“ a oživila staré doky v Göteborgu.

Saunování má silnou tradici i v České republice. Možná bychom ji mohli datovat už do zlaté doby českého středověkého lázeňství v období panování Václava IV. Lázeňství na našem území bylo vždy spojováno s kvalitní architekturou a mnoho předních tvůrců se podílelo na vzniku zajímavých realizací pro sportovní, zdravotní, očistné i relaxační aktivity. Díky této tradici a mnohým experimentálním projektům, inspirovaným zahraničními realizacemi, můžeme v Česku navštívit spoustu zajímavých a především nízkorozpočtových staveb. A možná lze dokonce hovořit o české alternativní cestě díky studiu H3T, které si vydobylo pevnou pozici po celé Evropě.

Výstava představuje výběr z té nejzajímavější současné české a světové produkce a různé typologické příklady a postupy (betonová sauna v Německu od Modulorbeat, prosklená sauna v Estonsku od Architectural Bureau Pluss, podzemní sauna uprostřed jablečného sadu u Bolzana od noa* či sauna uprostřed liberecké přehrady z dílny českého ateliéru Mjölk architekti). Na koncepci výstavy se podíleli H3T Architekti v čele s Vítem Šimkem, přední český propagátor saunování Jiří Kouba i významná česká společnost Dyntar, zabývající se výrobou originálních a vysoce kvalitních saun. Díky této mezioborové spolupráci budou mít návštěvníci možnost okusit blahodárné účinky procesu saunování přímo v GJF, kde budou k dispozici dvě netradiční sauny a bude probíhat další doprovodný program 

Záměrem projektu je představit fenomén sauny ze dvou pohledů: jako relaxační proces i jako možnost kvalitní a experimentální architektury. Návštěvníci se seznámí s historií i současností a třeba zde naleznou inspiraci budoucí investoři. 

Očistný rituál nemusí zůstat pouze v rovině tělesné, jež samozřejmě ovlivňuje i duševní harmonii, ale přidá-li se i estetická nadhodnota, je splněno vše…

kurátor/ Dan Merta

architektonické řešení výstavy/ H3T Architekti

produkce/ Andrea Pujmanová, Klára Pučerová 

grafický návrh/ Marek Nedelka

TERMÍNY PŘEDNÁŠEK v GJF, začátek vždy v 18 hodin

Série přednášek vášnivých saunařů, kteří se nadšeně a úspěšně věnují navrhování a realizaci saun a propagaci saunování.

Jiří Kouba, spoluautor textové části výstavy, je šéfredaktorem časopisu Bazén & sauna a seznámí návštěvníky se zajímavostmi z historie saunování napříč staletími a kontinenty i Českou republikou.

Vít Šimek je lídr a jeden ze zakladatelů ateliéru, který si vydobyl renomé zejména svými drobnými, punkovými realizacemi, někdy jen dočasnými festivalovými stavbami či pavilony, a především dlouhou řadou originálních saun v ČR, ale i zahraničí.

Karel Dyntar před 25 lety založil a vede společnost vyrábějící saunové kabiny a infrakabiny a jako důležitou součást své práce vnímá spolupráci s mladými a talentovanými designéry.

9. února – Jiří Kouba – po přednášce otevřena sauna

16. února – Jiří Kouba – po přednášce otevřena sauna

22. února – Vít Šimek / H3T Architekti

1. března – Karel Dyntar