Rufina Bazlova, Běloruský folkor, Autozak

Vernisáž výstavy proběhne ve Skautském institutu 1/4, Praha 1. Projekt se uskutečňuje ve spolupráci s neziskovou organizaci Amnesty International Česká republika, která v průběhu vernisáže představí petici za okamžité propuštění Valjantsina Stefanoviče, Uladzimira Labkoviče, Niny Labkovičové a Alese Bjaljackého, obranců lidských práv. Na vernisáži zahraje běloruský hudebník a aktivista Aliaksandr Yasinski.

  

Výstava Běloruský folklór zachycuje alarmující situaci v současném Bělorusku. Připomíná masové protesty po zfalšovaných volbách v roce 2020 a jejich brutální potlačení; bití, mučení a věznění odpůrců Lukašenkova režimu, ale také novější události, jako je humanitární krize na bělorusko-polských hranicích rozdmýchávaná Lukašenkem. Stylizované obrazy Rufiny Bazlové, které umělkyně začala vytvářet v létě 2020 v reakci na státní brutalitu, se začaly rychle šířit po internetu a stovky demonstrujících je vnímaly jako symboly odporu a demokratické revoluce v Bělorusku.

  

Obrazy jsou vytvořené ve stylu vyšívanky, tradiční výšivky červenou nití na světlém lněném pozadí. Bílá barva ve výšivce symbolizuje čistotu, světlo a svobodu, červená je symbolem života, krve, slunce a dobra. Vyšívání představovalo specifický kód zápisu informace o životě národa či o životě konkrétního člověka, který danou vyšívanku nosí. Rufina Bazlova na tuto tradici navazuje a vypráví příběhy o bezpráví a lidském utrpení, ale také o nepolevujícím běloruském boji za svobodu.

  

Umělkyně záměrně pracuje s lidovou uměleckou technikou tradičně spojovanou s ženskou prací. I v odporu proti diktátorské zvůli hrají důležitou roli ženy, ať už je to vůdkyně demokratické opozice Svjatlana Cichanouskaja, hudebnice Marie Kalesnikavova, nebo lidskoprávní aktivistka Marfa Rabkova a další tisíce žen, které se – často v bílých šatech a s květinami v rukách – neohroženě postavily policejním těžkooděncům, protestovaly proti porušování lidských práv a nyní jsou v nuceném exilu, odpykávají si vysoké tresty za vykonstruované trestné činy, nebo žijí pod neustálou hrozbou perzekuce. „Čím více o politických vězních mluvíme, v tím větším jsou bezpečí,“ souhlasí Bazlová s citátem Darji Losik, manželky neprávem zatčeného blogera Ihara Losika.

  

Nevídaná policejní brutalita, včetně případů mučení, mrtvých a desetitisíců svévolně zadržených, vyvolala vlnu solidarity, stejně jako loňské zprávy o mrznoucích dětech na bělorusko-polských hranicích, které Lukašenkův režim cynicky využívá k destabilizaci Evropské unie. „Zájem o dění v Bělorusku a podpora demokratické opozici nesmí polevit. Prostřednictvím výstavy ve veřejném prostoru chceme toto téma udržet živé,“ zdůrazňují kurátorky galerie Artwall Lenka Kukurová a Zuzana Štefková.

  

„Lidskoprávní krize v Bělorusku trvá už skoro rok a půl. Režim je čím dál represivnější, lidé zadržení jen proto, že uplatňovali své právo na pokojný protest, jsou odsuzováni k vysokým trestům. Naše společnost si začíná bohužel pomalu zvykat a nevidíme možnost změny v Bělorusku. Tato výstava a problémy, na které upozorňuje, může přispět k rozšíření informací o současném dění v Bělorusku a povzbudit lidi v České republice, aby požadovali po vládě a politické reprezentaci aktivní kroky,“ komentuje Evgenia Bernstein, asistentka kampaní Amnesty International Česká Republika.

  

Rufina Bazlova je běloruská ilustrátorka, umělkyně a scénografka žijící dlouhodobě v České republice. Vystudovala ilustraci na FDU Ladislava Sutnara v Plzni a scénografii na KALD, DAMU. Její série výšivek se stala symbolem běloruské revoluce a následně byla vystavena v USA, Německu, Polsku, Nizozemí, Francii, Švédsku, Kanadě, Litvě a Ukrajině, psaly o ní světová média a taky byla prezentovaná na platformě Wetransfer. Historii běloruské vyžyvanky (neologismus od slova vyžyvat = bělorusky přežívat) naleznete zde.

  

kurátorky: Lenka Kukurová, Zuzana Štefková

  

Projekt probíhá ve spolupráci s Amnesty International Česká republika a finanční podporou Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a Městské části Praha 7. Mediálními partnery projektu jsou Artmap, Radio 1, GoOut.