Rudolf Steiner a současné umění / Myslet bez konce

Rudolf Steiner je považován za jednoho z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších myslitelů 20. století. Byl filosofem, architektem, sociologem, humanistou, vizionářem a zakladatelem anthroposofie – duchovní vědy, která se snaží spojovat poznatky moderní vědy s otázkami duchovního světa. Svou činností zasáhl do celé řady oborů od filosofie, přes pedagogiku a medicínu, až po zemědělství. Mezi jeho nejznámější počiny patří založení sítě waldorfských škol.

V rámci své přednáškové činnosti pobýval Rudolf Steiner v rozmezí let 1906 – 1924 několikrát i v Praze a vysoce oceňoval mystickou atmosféru tohoto města. Řadě památek, jako například Svatováclavské kapli nebo orloji na Staroměstské radnici přisuzoval hluboký duchovní význam. Na jeho pražské přednášky zavítali mimo jiné i Albert Einstein nebo spisovatel Max Brod. V Praze se také setkal s Franzem Kafkou. Filosofie Rudolfa Steinera inspirovala významné umělecké osobnosti, jako byl Vasilij Kandinsky, Piet Mondrian nebo Joseph Beuys.

Centrum současného umění DOX představuje výstavu Rudolf Steiner a současné umění, která byla od 13. května do 3. října 2010 uvedena v Kunstmuseu Wolfsburg a od 5. února do 22. května 2011 byla k vidění v Kunstmuseu Stuttgart. Výstava si klade za cíl zpřístupnit svět univerzalistických idejí Rudolfa Steinera výběrem jeho kreseb a prostřednictvím tvorby současných umělců, k nimž patří Joseph Beuys, Mario Merz, Karel Malich, Giuseppe Penone, Anish Kapoor, Olafur Eliasson, Tony Cragg, Helmut Federle, Carsten Nicolai, Meris Angioletti, Jan Albers, Manuel Graf a Simon Dybbroe Moller. Výstava poukazuje na důležitost hledání duchovního významu ve světě, jehož ekonomické a ekologické systémy jsou ve stavu permanentního ohrožení. Steinerův univerzalistický pohled na svět nabízí v tomto kontextu významný impuls. Tento projekt s více než 70 exponáty je křižovatkou, na které se střetávají umělci, kteří dosud rozvíjeli své vlastní projekty nezávisle na anthroposofickém kontextu. Výstava tak není přehlídkou uměleckých důsledků Steinerova vlivu, ale naopak umožňuje spatřit a interpretovat tuto výjimečnou osobnost novým způsobem.
V obou německých institucích byla výstava doplněna expozicí připravenou muzeem Vitra věnovanou Steinerově činnosti na poli architektury a designu a na poli duchovní inspirace. (Tento projekt bude k vidění v době trvání pražské výstavy ve vídeňském muzeu užitého umění MAK.)

Centrum současného umění DOX je organizátorem výstavy Myslet bez konce: Rudolf Steiner inspirací, která doprovází pražskou verzi výstavy Rudolf Steiner a současné umění. Projekt Myslet bez konce ukazuje duchovní inspirace v umění prvních desetiletí 20. století na výběru několika umělců působících převážně v Praze a ve Vídni. Někteří z nich byli Rudolfem Steinerem ovlivněni přímo, jiní čerpali inspiraci z podobných myšlenkových zdrojů, ať již to byla theosofie, z níž původně vycházel i Steiner, nebo další esoterické nauky. Rudolf Steiner je na výstavě představen výběrem svých kreseb.

Duchovní inspirace hrály v umění 20. století velmi důležitou roli, která se nejvýrazněji projevila při vzniku a rozvoji abstraktního umění, byla však později zastíněna formálnějšími přístupy modernismu k umělecké tvorbě. Tuto významnou tradici v moderní výtvarné kultuře plně rehabilitovala až výstava The Spiritual in Art: Abstract Painting 1890-1985 v Los Angeles roku 1986. České dějiny umění se tomuto tématu věnovaly dosud spíše okrajově, i když duchovní podněty a motivy byly podstatné, ne-li klíčové pro tvorbu některých českých předních umělců včetně Františka Kupky a Josefa Váchala.

Záměrem výstavy Myslet bez konce je v souvislosti s výstavou Rudolf Steiner a současné umění na toto téma upozornit, naznačit dobové výtvarné souvislosti Steinerova působení a také poskytnout divákovi možnost srovnat tvorbu současných umělců a umělců Steinerovy doby. Nejblíže byla se Steinerovým dílem spjata tvorba manželů Pollakových (Hilde Pollak a Richard Pollak-Karlín), kteří působili v desátých letech v centru antroposofického hnutí ve švýcarském Dornachu, odkud se na začátku 20. let vrátili do Prahy. Mezi dalšími autory jsou na výstavě mimo jiné zastoupeni rakouští a čeští umělci Erich Mallina, Leopold Wolfgang Rochowanski, Leopold Stolba, Antonín Josef Trčka, Karel Novák, Josef Váchal, Alois Bílek. Expozice obsahuje vedle dobových dokumentů, jako jsou publikace a zápisníky Rudolfa Steinera, i partitury průkopníka čtvrt-tónové hudby Aloise Háby.