” rozeznávání procesu: čtvrtý břeh “
Česká Bříza 83, Česká Bříza
kdykoli nezávazně na zazvonění
pevná otevírací doba čt–so 10–18 h nebo jakýkoli den i hodinu po předchozí domluvě
Pohled, krajina, dech a chůze jsou elementární prostředky, kterými Sandra Svobodová komunikuje své téma. Zabývá se vztahem člověka a přírody. Nenásilně předkládá k řešení odpovědnost vůči prostředí, z něhož pocházíme. Její apel je jasný a nevyhýbavý zahrnující etické i estetické prvky. Jde jí o převedení pohledu ke krajině jako objektu a skrze obraz ovlivnit uvědomělé chování. Objekt krajiny definuje jako zdroj naší existence a obvykle ho prezentuje v poměru s člověkem. Jako poučený zpracovatel obrazu operuje s pohledem v mnoha polohách. Představuje ho jako nástroj kontroly, kdy využíváme technologie například ke sledování lesa. Stejně tak s ním pracuje jako s prostředkem reprezentace. Díky tomu ztrácejí její fotografie a videa romantický nádech, který krajiny mohou evokovat a naopak nás přivádí k faktickému pozorování scenérií s artificiálním zásahem.
Sandra Svobodová nejčastěji pracuje s fotografií a videem s tím, že možnosti obou médií ve své podstatě překračuje. Statické videoobrazy rytmizuje dechem (Poločas rozpadu, 2015, 1:06 min) nebo chůzí (Procházka krajinou, 2016, 0:59 min). Chůze obsahuje pohyb, dech záznam času. Vedle těchto médií se věnuje i performance, která souvisela především s jejím studiem a ve fotografii a videu se objevuje ve zbytkové formě. V cyklu fotografií z r. 2016 And what did the animal say? byla Sandra Svobodová sama sobě figurantkou a přestože se s krajinným výjevem snažila splynout, vytvářela v obraze svým tělem bod zájmu. U této série lze vzdáleně hledat odkazy na perfomance ze 70. let.
Pro výstavu zvolila práci s transparentními vrstvami, které využila ve statickém i pohyblivém formátu. Umocňuje jimi jazykové možnosti obrazu. Současně s videem Dech (2016) prezentuje na výstavě cyklus fotografií pořízených kamerami v lese. Rozšiřuje jím práci, kdy obrazy z fotopastí přenášela na web a online promítala v prostoru galerie. Přináší k diskuzi otázku etiky získávání obrazu, možnosti pohybu mimo sledované zóny a ve vztahu k umělecké produkci otázku autorství. Právě nelhostejnost k vnějšímu světu byl důvod zařazení Sandry Svobodové do výstavního programu.
SR S, db