Proměny v proměnách – Červený drak
Jiří Petrbok (1962) se ve své malbě dlouhodobě věnuje, vědomě i nevědomě, vlastnímu procesu proměny, respektive zřetězující se „proměně v proměnách“. V posledních pracích, které byly v loňském roce zastoupeny na výstavě Motýlí efekt? v pražské Galerii Rudolfinum, dospívá k evokaci jakési nové dimenze vnímání potažmo vědomí. Cituje, přetváří a následně syntetizuje impulzy, věcné prvky i konkrétní díla současných umělců (např. bratří Jake a Dinose Chapmanů, Lucas Sarah, Jeffa Koonse, Elke Krystufek ad.). Cílem obrazů je odhmotnění a dekontextualizace „mediálního“ oběživa prostřednictvím nové obrazové skladebnosti připomínající geneticky rostlé soustavy (kompozice stromu, rostliny) umisťované do anonymního galerijního prostoru (chrám). Obrazy jsou vlastně objekty ve fiktivním prostorovém rámci, proto slovo „objekt“ také často nesou ve svém názvu (např. Objekt strom). Petrbok se tu stává jakýmsi „kurátorem“ fiktivních situací a fiktivních setkání. Integruje do obrazu momenty virtuálního světa tekoucích dat, který mění i lidské vědomí v rozměru nepřímé, nefyzické, bezkontaktní zkušenosti. Nově se rodící svět forem v době postmediální je paradoxně zároveň jeho mizením. Formy se ve své hmotnosti a rozlišení vytrácejí. Transformuje se i figura. Bez figury vše ztrácí měřítko a prostor se stává elastickým chaosem nebo prázdným vesmírem. Především na tuto skutečnost cílí Petrbokovy plošné i objektové realizace. Pro sokolovský kostel sv. Antonína Paduánského připravil autor ve spolupráci s kurátorem Petrem Vaňousem koncentrovaný výběr několika monumentálních obrazů. Na jednom z nich je dominujícím motivem červený drak, jehož symbolika se rozvíjí do různých stran. Staré symboly v nových kontextech nabývají nových aktualizovaných významů. Obrazy Jiřího Petrboka jsou „proměnami v proměnách“, v kterých se odehrávají paralelně skrytá proroctví, zrody nového syntetického jazyka malby i destrukce starého, platnost ztrácejícího tvarosloví. Svět se mění a s ním se proměňuje i jeho vnitřní zření, kterým se stává současný obraz.
Jiří Petrbok (nar. 1962 v Kladně). Absolvoval v l. 1984 – 1990 Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Radomír Kolář, prof. Jiří Sopko). Od roku 1995 působil jako odborný asistent na AVU v Praze v ateliéru Kresby prof. Jitky Svobodové. Od roku 2011 tento ateliér vede. Žije a pracuje v Praze. Pravidelně vystavuje od konce 80. let. Do kontextu současného umění zařadily autora významné výstavní projekty, jakými jsou např. Jako ženy (1993), Cloese Echoese (1998), Melancholie (2000), Na volné téma…, ale k věci (2000), Perfect Tense – Malba dnes (2003-04), Česká malba – Sbírka R. Adama (2006), Hrubý domácí produkt (2007), Resetting. Jiné cesty k věcnosti (2007-08), Inverzní romantika (2008), Fundamenty & Sedimenty (2011) nebo Motýlí efekt? (2013). Samostatně naposledy vystavoval na sklonku roku 2013 v pražské galerii Dvorak Sec Contemporary (výstava Peklo3), kterou kurátorsky zaštítil Otto M. Urban.
Kurátor: Petr Vaňous
Více informací o autorovi:
http://www.artlist.cz/?id=543
http://www.zahoriangallery.com/new/en/jiri-petrbok/
http://www.dvoraksec.com/art/artist/read/id/39
http://www.adamgallery.cz/petrbok-jiri
http://www.galerierudolfinum.cz/cs/exhibition/motyli-efekt-obraz-jako-ruznosmerna-dekonstrukce-c#.Uqn96tLuLcw
