People Like Us (GB)
Handa Gote (CZ)
Slavo Krekovič (SK)
Opening Performance Orchestra (CZ)

Festival Pohyb – Zvuk – Prostor pořádá Galerie výtvarného umění v Ostravě a Bludný kámen ve spolupráci s PLATO – platformou (pro současné umění) Ostrava.

Festival Pohyb-Zvuk-Prostor vznikl v roce 2000 a byl inspirován podmanivou atmosférou bývalého kostela svatého Václava v Opavě. Jeho rozdrásané zdi a duchovní atmosféra krásně souzněla se soudobou experimentální tvorbou. V bývalém kostele se uskutečňovaly jeho první ročníky. Když nedobrý technický stav interiéru nedovoloval pořádat žádné další aktivity, probíhal festival v sále minoritského kláštera v Opavě a nejčastěji v Domě umění v Opavě, kde měl pořadatel festivalu Bludný kámen deset let své zázemí. Několik posledních roků probíhá festival v Domě umění Galerie výtvarného umění v Ostravě a v prostoru Gottfrei v Opavě. Festival se od svých počátků soustřeďuje na hranici mezi jednotlivými uměleckými žánry, zabývá se prostorem “za” a “mezi” a na spojení několika médií v jeden nový celek. Návštěvníci mohli vždy slyšet zvuky, které jsou na pomezí hudby, hluku, instalace a vizuálního umění, zakusit hudbu na hranicích experimentu, alternativy, rocku a soudobé vážné hudby, vidět performanci, experimentální tanec-pohyb, slyšet hlas, zažít svébytné prostory a architekturu.

Letošní ročník festivalu je věnován odkazu spisovatele, výtvarníka a vizionáře Williama S. Burroughse, od jehož narození letos uplynulo sto let. Burroughs je inspirativní postavou v mnoha ohledech: coby průzkumník společenských i literárních tabu předvádí v románech typu Teplouš a Feťák nesmlouvavý obraz života „na dně společnosti“ prostý pozdějšího beatnického sentimentu. V legendárním Nahém obědě napsaném v Maroku, kam se Burroughs uchýlil poté, co při hře na Viléma Tella nešťastnou náhodou usmrtil svou manželku, se dystopické vize a drogové halucinace spřádají v achronologický kaleidoskop náhodných střihů, nedořečených a přerušených příběhů, paranoie a nočních můr. Burroughs své dílo psal v období nejtěžší drogové závislosti a o řazení jednotlivých úseků knihy se postarali přátelé beatnici a náhoda zaviněná chybou v tiskárně. Snad odsud pochází Burroughsův pozdější posedlý zájem o střihy a rozvíjení tzv. cut-up techniky (prostřednictvím textů i magnetofonových nahrávek) – v překvapivých setkáních zdánlivě nesouvisejících textů spatřovala jeho analytická mysl a nepolevující zvídavost „okno do vnitřního vesmíru“, stejně tak jako je spatřovala v drogách a šamanských praktikách.
Burroughs byl jedním z nejinspirativnějších umělců dvacátého století, nesmazatelně zasáhl do oblasti literatury („Jediný současný americký spisovatel, kterého lze označit za génia,“ prohlásil o něm Norman Mailer), hudby a výtvarného umění. Za svého „kmotra“ jej považují industrialisté a noiseři, objevil se ale i na albech Laurie Andersonové a Toma Waitse. Obrazy, které tento milovník zbraní a koček tvořil střílením do plechovek s barvou, zase byly platným příspěvkem do pokladnice akční malby.
Na letošním P-Z-P se z kreativní inspirace jeho dílem vyznají přední tuzemští i zahraniční představitelé experimentální hudby, videa a divadla.