Pocta Janu Pavlíkovi – dialogy mimo čas.

Rodák ze slovenské Sniny Jano Pavlík (1963–1988), kterému v osmdesátých letech na pražské FAMU neřekl nikdo jinak nežli Giano, ve své nedlouho trvající fotografické tvorbě dokázal spojit zdánlivě rozporuplné: fantazijní svět syrové, nevázané inscenace a její zdánlivě „ledabylé“ prezentace s naléhavým sdělením, které se později ukázalo naléhavější, než mohl v té době kdokoliv rozpoznat. Spolu se svými pozdějšími přáteli, kteří s ním přicestovali z východního Slovenska, vnesl do české fotografie jakousi latentní melancholii, úspěšně maskovanou lehkovážností a hravostí – výrazy nejčastěji spojovanými s autory „slovenské nové vlny“.
Výstava není poctou ve smyslu patetického vzpomínání na předčasně zesnulého kamaráda, opozdilou reakcí na jeho fotografické probouzení nebo stavěním vizuálního pomníku skrytému géniovi. Prezentované fotografie J. Pavlíka, R. Prekopa a P. Župníka vznikaly ve stejném období jejich pražských studií, mnohdy společně, v inspirujícím prostředí nočního velkoměsta, přírody, nebo provizorních ateliérů na kolejích, proto lze mluvit spíše o jakémsi – někdy podvědomém, někdy vědomém – tříhlasém rozhovoru. Snímky jsou zvláštním, z dnešního pohledu místy až tíživým způsobem propleteny, a to nejen v rovině vizuální, ale i subjektivní, vzpomínkové. Specifické uzly tvoří jejich autoportréty a vzájemné portréty, vzniklé mnohdy zcela spontánně, z nedostatku jiných modelů.
Cílem výstavy je představit méně známou a méně typickou polohu tvorby třech členů této generace a namísto přehlídky „ověřených“ fotografických skvostů nabídnout psychologickou sondu do pulzujícího období společně strávených studentských let prostřednictvím jejich prvotin, plných upřimného obrazového neklidu.

Lucia L. Fišerová

Výstava je součástí FOTOGRAF festivalu, který v měsíci říjnu probíhá
v devíti pražských galeriích. Festival organizuje platforma FOTOGRAF
v rámci partnerství s Magistrátem hlavního města Prahy.
www.fotografestival.cz