Petr Švolba, Martin Kubica: Site speculativ

„ … architektura je prostředkem, který člověku poskytuje „existenciální oporu“. … Bydlení … znamená něco víc než pouhý úkryt. … prostory, v nichž se život odehrává, jsou místy v pravém slova smyslu. Místo je prostor, který má jasně určený charakter. … Architektura znamená zviditelňování genia loci a úlohou architekta je vytvářet místa naplněná významy a tak pomáhat člověku bydlet.“

Christian Norberg-Schulz, Genius loci. K fenomenologii architektury. Praha 1994, s. 5.

„Vytvářet místa naplněná významy“ (slovy Christiana Norberga-Schulze) není v současnosti už jen úlohou architekta, stále častěji se tohoto úkolu zhošťují sochaři, malíři, designéři, … Totéž lze vztáhnout i na tvorbu dvou mladých absolventů sochařského ateliéru Maria Kotrby na Fakultě umění OU v Ostravě, kteří se zkoumání identity místa a vytváření svébytných prostorů/míst k „přebývání“, byť jen dočasnému, věnují soustavně již několik let. 
Martin Kubica i Petr Švolba shodně, po „vytěžení“ možností práce s figurou (už v průběhu studia), dospěli k jejímu naprostému vypuštění. Úlohu figury i měřítko bude v jejich pracích už nadále zastávat divák, dočasný obyvatel jejich „přístřešků“. Měřítko však pro oba i nadále zůstává důležitým určujícím prvkem, pouze jejich „modulor“ musíme chápat trochu jinak, než ten původní corbusierovský. Čerpajíc z vlastních zkušeností jej aktualizují/minimalizují pro potřeby novodobých nomádů (cestovatelů, studentů, umělců, vědců, IT, lidí bez domova, vyvrženců společnosti, poutníků, věčných hledačů, …), jimž většinou stačí ten nejskromnější, avšak funkční, prostor pro jejich provizorní pobývání. Ale i bez myšlenek na diváka/uživatele fungují práce MK a PŠ jako svébytné, esteticky libé (i nelibé) objekty, šité na míru danému místu, ať již zhotovené z betonu, dřeva, papíru, lepenky, igelitu, přírodních i artificiálních materiálů s rozličnou trvanlivostí, různých kompozitů a nalezenin. 

Hana Vorlová, květen 2015, Ostrava

web Petr Švolba: http://svolbap.blogspot.cz/