Cítit naprostý klid násobením a opakováním principů zachycených v tělech objektů. Objekty Libuše Kopůncové se nachází na nejasném území meziprostoru vnitřní a vnější reality. Tvarosloví textilních objektů spočívá v abstrahování autorčiny předchozí tvorby, ukotvuje jej v prožitcích vlastní tělesnosti a usiluje o určitý stav citlivosti a otevřenosti. Autorka se záměrně zbavuje osvojených dovedností práce se štětcem a podřizuje se procesu malby. Intuitivně barví, stříhá, přešívá, transformuje, vede nás za okraj malby.