grafický design: Katarína Jamrišková

Umělecký vývoj Pavla Šmída ilustruje život generace, která prožila dětství a rané mládí v období socialismu. Střetl se zde strach, ostych a nedůvěra v sebe, marný vzdor a vzpoura vůči podřízenosti a nucené poslušnosti. Rodinné fotografie a propagandistické snímky z dobového tisku se Šmídovi staly jedním ze základních inspiračních zdrojů. Nejedná se však o dokumentační rovinu, ale o možnost postihnout téma v jeho elementární formě. Barevný obrazec je často neproniknutelnou šifrou a účinek skryté absurdní reality je šokující. Ironický podtext a zdánlivou tvrdost střídá křehký příběh stvořený ze střípků každodennosti, kdy okamžik štěstí ústí do tragických konotací.

 

Jednotícím prvkem Šmídových maleb je hledání spojnice mezi výtvarným uměním, filozofií a antropologií. Autor se snaží zobrazit člověka jako ontologickou bytost. Konkrétní situace a příběhy přenáší do roviny všelidské a vytváří z nich nich symbol lidského konání. Pavel Šmíd ilustruje život s jeho pomyslnými rituály i velkými iluzemi.

 

kurátorka: Renata Skřebská