grafický design: Eva Hanzalová

Obrazy zaplavují organické struktury připomínající rostlinné formy či inkoust hlavonožců, který se rozpíjí v mořských vodách. Výhonky abstraktních struktur si podmaňují celou obrazovou plochu a podobně jako černý sliz v japonských anime v nás vyvolávají pocit nejistoty a nebezpečí. Z tmavých skulin se někdy vynořují hadovitá těla murén s hrozivě rozevřenou tlamou, jindy se hmota barvy formuje do podoby mrtvých korálů či přízračných květin. Za hustou clonou odpočívá hybridní bytost s hlavou srny a tělem člověka, které amorfní hmota poskytuje bezpečí, výživu i informace. Lidské ruce jako zhmotněný symbol dotyku představují v tomto provázaném ekosystému jen jednu z možných forem komunikace a sdílení, skutečným prostředníkem mezi bytostmi různého druhu je však ona vazká hmota barvy.

 

Pro výstavu Sargasso Haven, jejíž název odkazuje k legendami opředenému Sargasovému moři, se stala určující fascinace rostlinnou říší – morfologií a strategiemi přežití různých biologických druhů. Posthumanistické vědomí provázanosti biosféry, úvahy o vícenežlidském světě i motivy hybridních bytostí Příkaský transformuje do zvláštního světa maleb na pomezí fantazie, mytologie, prehistorie a dystopické budoucnosti, v nichž ohledává alternativní environmentální modely a nové podoby lidství.

 

Pavel Příkaský (*1985) je malíř, který médium malby neustále překračuje. V jeho tvorbě se spojují současná environmentální témata s archaickými i mytologickými aspekty, často čerpá i ze světa současné vědy. Jedním z ústředních témat jeho maleb je fluidita, která se projevuje nejen v malířském provedení, ale také v prolínání zvířecích či hybridních bytostí s plošnými abstraktními strukturami. Malbu vnímá jako živoucí proces, který se někdy z obrazů přelévá i do okolního prostoru. Díla Pavla Příkaského jsou zastoupena v řadě soukromých i státních sbírek, jako jsou GHMP či Galerie Klatovy / Klenová.

 

kurátorka: Martina Mrázová