Paralely moderní hudby a výtvarného umění: 2. polovina 50. let

Hard bop a rock and roll, pop art a „Nové obrazy člověka“

7. díl přednáškového cyklu
Výtvarné umění: Pop art a “Nové obrazy člověka”
V roce 1956 na výstavě This Is Tomorrow v Londýně vystavil Richard Hamilton první díla, která můžeme označit jako pop art – umění s prvky masmédií nebo populární hudby. Pop art otevíral umění běžným lidem svými jednoduchými díly, nebyl složitý či duchovní jako abstraktní expresionismus. Vedle centra pop artu v Londýně vzniklo druhé v New Yorku. Americká kultura padesátých let hýřila neony reklam, tajemnými dobrodružstvími Supermana, hvězdnou slávou JFK i Marilyn Monroe. Hlavní představitel newyorského pop artu Andy Warhol přenáší tento umělecký styl hluboce do šedesátých let.
 
Hudba: Hard bop a rock and roll

V roce 1956 zakládá Dizzy Gillespie nový orchestr. V roce 1957 se v sanfranciském klubu Cellar uskuteční první jazz and poetry za přítomnosti
básníků beat generation a o rok později se v Monterey koná první ročník
dnes proslulého jazzového festivalu. V téže době, dva dny po svých 21.
narozeninách, v lednu 1956, vstoupil Elvis Presley poprvé do nashvillského
studia firmy RCA. Když v roce 1959 nazpíval Bobby Darin skladbu Mack The Knife, byla vyhodnocena jako nejlepší písnička dekády 1950–1960. Hit, který u nás známe spíše pod názvem Mackie Messer, se v průběhu let stal standardním číslem mnoha zpěváků jazzové i populární hudby.
Přednáší Eva Bendová a Zdeněk Raboch.