Výstavu zahájí ředitel Zápúadočeské galerie Roman Musil, úvodní slovo pronese autorka výstavy Alena Pomajzlová.

 

Sochař Otto Gutfreund (1889-1927) patří k nejvýznamnějším evropským umělcům první třetiny 20. století a jeho cesta k moderní soše je výjimečná svou originalitou a důsledností. Je označován jako kubista, ale toto zařazení je třeba chápat velmi volně. Neměl totiž žádný konkrétní předobraz jako např. čeští kubističtí malíři, postupoval samostatně, s oporou v dobové filozofii, výtvarných koncepcích i úctě k tradici.

Proto jsou důležité jeho teoretické poznámky a náčrtníky se skicami a kresbami. Z některých lze vysledovat genezi jednotlivých soch, další lze chápat i jako samostatné práce, jež osvětlují umělcovy názory a tvůrčí postupy. Ve spojení se známějšími sochami mohou vytvořit komplexnější pohled na Gutfreundovu tvorbu. Výstava v Západočeské galerii je členěna na dvě hlavní časové a tvůrčí etapy: první je období do 1. světové války a soustředí se na problém plochy, pohybu a prostoru; druhou pak formálně odlišná dvacátá léta zaměřená na otázky tvaru a významu.

Výstava vznikla ve spolupráci Západočeské galerie, která má ve svých sbírkách významná sochařská díla, s Museem Kampa, kde je uložena Gutfreundova pozůstalost. Několik zásadních kreseb je zapůjčeno z dalších sbírek (Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, Židovské muzeum v Praze, soukromá sbírka). Skicáky, kresby a dokumentace včetně fotografií výstavě rozsahem dominují, sochařské práce jsou signálními díly vztahujícími se k jednotlivým etapám sochařovy tvorby.