Osobní a veřejné v době Instagramu. Jak se změnila politika v umění?

Diskuze o proměnách uměleckých a kurátorských strategií, které v posledních letech a desetiletích sledují politické cíle.
 

Jedním z výrazných proudů politické kritiky v umění a kultuře je dnes zprostředkování zkušenosti těch, které většinová společnost přehlíží a znevýhodňuje – často žen nebo queer osob, ale také lidí vyloučených kvůli barvě pleti nebo sociálnímu původu či situaci. Reprezentace marginalizovaných osob, příběhů a postojů je v umění navíc často spjatá se strategiemi autofikce a dalšími metodami, které globální témata nahlížejí prostřednictvím osobní zkušenosti a identity nebo je jinak vztahují k vlastní pozici a situaci autorstva. Umělecké projekty tohoto typu tak nejsou pouze autonomním uměleckým dílem, ale nedílnou součástí osobního života tvůrců a tvůrkyň.

Důraz na osobní rovinu navíc přirozeně zapadá i do očekávání vytvářených online prostorem sociálních platforem, kde se autorstvo samo stává objektem zájmu i terčem kritiky veřejnosti v míře, která byla dříve nepředstavitelná. Jaké výhody tato situace přináší umělkyním a umělcům, jejichž práce se pokouší komunikovat většinově nepopulární, společensky kritická anebo jinak menšinová témata? Jaké nové strategie se v rámci umění pro komunikaci těchto témat nabízejí a v jakém vztahu jsou k tradičním institucionálním rámcům? A v čem dnes tkví úskalí osobně zaměřené kritické umělecké práce?

diskutující: Marie Lukáčová, Milan Mikuláštík, Kateřina Olivová a Jakub Polách

moderátorka: Noemi Purkrábková

místo konání: Korzo, Veletržní palác