Nos

Název výstavy vychází z absurdní povídky Nikolaje Gogola “Nos”, ve které autor ironizuje prázdnou formu bez obsahu, která existuje autonomně jako věc sama o sobě.

V tomto případě je to nos. Dýcháme jím. Vezmeme obyčejný nos jako předmět a pojem. Vytvoříme k němu eventuální návod k použití. Kvalitně napsaný návod může vyvolávat u čtenáře dojem pravdivosti a správnosti. S každým takovým návod zároveň vytváříme jiný úhel pohledu na nos a jiné způsoby jeho vnímání. Pravidla obsažená v návodu by měla mít smysl. Pokud jsou ale v textu, který je nositelem několika úhlů pohledu, můžeme je považovat za správná?