Nebeské pastviny

Pavel Matoušek je fotograf, který se dlouhodobě zabývá tématem obrazu jako zkušenosti a jeho možnostmi a významem přenosu prožitku výtvarným uměním. Toto téma zpracovával už ve své diplomové práci na ústecké Fakultě umění a designu a navazuje na ni v současnosti ve své disertaci. Hloubkově zkoumá vybrané prvky, možnosti a průběhy výtvarného umění jako média pro transfer zkušenosti – prožitku. Propojením aktivního výzkumu, vlastní výstavní činnosti v oblasti fotografické instalace, teoretických přístupů z oblasti teorií výtvarného umění, galerijní prezentace a hledisek psychologicko fyziologických, tak chce podávat ucelené koncepty k řešení daných otázek.
     Výstava Nebeské pastviny, kterou prezentuje ve vitrínkách, rozvíjí jeho stěžejní téma a další jeho zaostření na esteticko ekologicko filosofické motivy a jejich východiska. Formálně Pavel připravil velkoformátové fotografie, které chtíc splynout s prostředím a vyjít z rámce, vykukují ven z vitrín a špiní se ulicí, ztrácí tak svoji neposkvrněnou čistotu běžné galerijní adjustace a stávají se více hmatatelnou součástí svého okolí.
     K výstavě Pavel odkazuje též těmito citáty, jednak od Karla Čapka: „Tvrdím, že v devadesáti devíti případech ze sta jsou sny šmízo, brak, haraburdí, veteš, zadina, šmejd a plevel, které nestojí za fajfku tabáku." A od filosofa a psychologa Johna Deweyho, který je pro Pavla důležitým teoretickým pramenem pro jeho práci: „Zkušenost se nikdy neodehrává izolovaně od prostředí. Pokud toto základní propojení nebereme v potaz, hrozí nám rigidita myšlení neboli neschopnost přeformulovat své názory v závislosti na nových faktech a aktuálních okolnostech. V přírodě vede neschopnost přizpůsobit se okolním podmínkám k zániku organismu.“