Nastassia Aleinikava: Komety

Umělkyně Nastassia Aleinikava je od roku 2008 nepřehlédnutelnou osobností české designové scény. Své inspirativní šperkařské kolekce ovlivněné obrazotvorností vyrůstající z běloruských kořenů pravidelně prezentuje na významných přehlídkách v Čechách i zahraničí –  za všechny jmenujme např. Designblok, Křehký Mikulov, ukrajinský Fashion Week v Kyjevě či The London Design Festival v Anglii. V letošním roce se jí podařilo zvítězit s neotřelým projektem Voynichův rukopis spolu s kolekcí brýlí Collection#3 – Utopie nejen ve své kategorii Designér šperku 2017 prestižní soutěže Czech Grand Design, ale usedla i na pomyslný designerský trůn. Stala se totiž absolutním vítězem napříč všemi kategoriemi. Tato cena je významným oborovým oceněním, které každoročně udílí Akademie designu ČR složená z kurátorů, teoretiků a publicistů.   

Pro galerijní prostor Whitebox připravila zcela unikátní instalaci svého zbrusu nového souboru šperků a brýlí, který je ovlivněn superúplňkem, planetami a vesmírem obecně.

Dominantní postavení má a hlavním inspiračním zdrojem celé série je kometa jakožto ambivalentně vnímané kosmické těleso složené z ledu a prachu. V kontrastu s pocity a prožitky krásy vizuálně fascinujícího jevu odkazuje rovněž k historickým událostem, kdy výskyt těchto jasných vlasatic způsoboval paniku, strach, a dokonce i hromadné sebevraždy (např. sekta Nebeská brána). Důležitou součástí výstavy je také zvuková složka pracující s nahrávkami tzv. zlaté desky (Golden Record) NASA. Jedná se o fonografové záznamy na pozlaceném měděném disku o velikosti 12 palců obsahujícím zvuky, obrazy a melodie vybrané pro zobrazení rozmanitosti života a kultury na Zemi, který lidé vyslali na palubě Voyageru 1 a 2 do kosmu jako zprávu o naší existenci extraterestriálním civilizacím.

Aleinikava expozicí volně parafrázuje pohled na noční oblohu, vytváří inscenované scenérie šperkařských souhvězdí, přičemž kombinuje pozemské, velmi pečlivě opracované drahé nerosty a nalezené objekty nesoucí stopu lidské paměti (klávesové plátky ze slonoviny). Touto imaginativní výstavní instalací metaforizuje lidskou snahu o propojení či navázání spojení s mimozemskými světy a prolnutí člověka s nedozírným, přesahujícím univerzem.