Národní galerie Praha, Klášter sv. Anežky České
U Milosrdných 814/17, 110 00 Praha 1
út–ne 10–18 h
Klášter Na Františku, mimořádně historicky cenný klášterní komplex, jedna z nejstarších gotických staveb Prahy, nese jméno své zakladatelky, přemyslovské princezny sv. Anežky České (svatořečené roku 1989). Anežka Přemyslovna (patrně 1211–1282) založila zdejší klášter klarisek a menších bratří za podpory královské rodiny počátkem třicátých let 13. století, zanedlouho poté do něj vstoupila a stanula v jeho čele.
Přízemí areálu zaujímá prohlídkový okruh věnovaný historii dvojkláštera a jeho zakladatelce. Jeho součástí je také lapidárium v konventu klarisek (černá kuchyně a refektář) a menších bratří (ambit), které zahrnuje významný soubor architektonických fragmentů z doby výstavby kláštera, zakládacích desek oltářů a náhrobních kamenů. Celoročně a zdarma jsou přístupné také obě klášterní zahrady s prohlídkovým okruhem architekturou kláštera a sochařskými díly předních českých umělců.
Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550
Sbírková expozice umístěná v patře klášterního komplexu prezentuje na více než dvou stech exponátech z oboru malířství, sochařství a uměleckého řemesla proměny formy a funkce výtvarného díla během tří staletí. Exponáty provenienčně spjaté s českými zeměmi doplňují díla vytvořená v širším středoevropském regionu – zvláště Franky, Rakousy, Sasko – např. díly Hanse Pleydenwurffa, Albrechta Altdorfera, Hanse Hesseho či Lucase Cranacha staršího.
Nejstarší díla z této expozice pochází z období vlády Přemyslovců, dynastie, k níž náležela i zakladatelka zdejšího kláštera sv. Anežka Česká. Mezi špičkové exponáty sbírky a poklady národního kulturního dědictví patří díla z období vlády Lucemburků – krále Jana a zejména jeho nástupce císaře Karla IV. a jeho synů. V lucemburské době působili mimořádní malíři a sochaři, jakými byli Mistr Michelské Madony, Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře či Mistr Krumlovské Madony. Koncem 14. století se zrodil fenomén tzv. krásného slohu, který českým zemím přinesl na poli umělecké práce věhlas. Doba vlády Vladislava a Ludvíka Jegellonského je spjatá s pozdně gotickým a raně renesančním obdobím – tehdy zde působili malíři jakými byl Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře, či vynikající řezbáři Mistr Oplakávání Krista ze Žebráku a Mistr Oplakávání Krista ze Zvíkova. Mezi datačně nejmladší díla v expozici patří malby Monogramisty IW ze 40. let 16. století, tehdy ve střední Evropě již převládala renesanční estetika.
Otevírací doba zahrad:
březen–květen & září–říjen: po–ne 10:00–18:00
červen–srpen: po–ne 10:00–22:00
listopad–únor: po–ne 10:00–16:00
