Naděžda Plíšková, kreslířka, grafička a sochařka, patří mezi etablovaná jména českého výtvarného umění druhé poloviny 60. let. Její nejznámější díla jsou veskrze známá široké veřejnosti, slavná Mona Lisa v natáčkách a neméně slavná grafika Můj manžel patří do „zlatého fondu“ poválečné moderny. Životními osudy patří Naděžda Plíšková mezi autory tzv. neoficiální scény, jak je často umění poválečné neo-avantgardy označováno. Autorka, která vstoupila na uměleckou scénu začátkem 60. let, se spolu s dalšími, dnes už ikonickými jmény českého kánonu výtvarného umění, nejprve stala prominentní umělkyní, vystavující v předních českých, ale i zahraničních galeriích.

 

Etapa oficiálního uznání bohužel trvala relativně krátce a byla rázně ukončena nástupem normalizace 70. let. Marasmus režimní cenzury dalších dekád, který jen výjimečně prorazila výstava v některé z městských nebo krajských galerií mimo hlavní město, pak trval dlouhých dvacet let. Devadesátá léta sice přináší částečnou satisfakci mnohým autorům a i pro Naděždu Plíškovou znamenají nový rozvoj v tvorbě, zastihují ji však v dlouhotrvajícím boji s vážnou nemocí, která jí neumožní se plně navrátit do uměleckého světa.

 

Monografická výstava představí životní příběh autorky od počátečních studijních kreseb přes nejznámější grafiky a plastiky 60. let až po závěrečná díla 90. let, jejichž náměty vlivem dlouhodobé nemoci vážní a těžknou. Ať je však námět sebevážnější, dílo Naděždy Plíškové vždy nese jeden podstatný rys a tím je ironický vtip. S odstupem, s humorem sobě vlastním, komentuje Naděžda Plíšková sarkasticky svět svůj i svět kolem sebe a dává nám nahlédnout život jako sérii absurdit, ke kterým přistupuje někdy s lehkostí, jindy s jízlivým komentářem.

 

Součástí výstavního projektu je vydání monografie Naděždy Plíškové, která má za cíl komplexně zmapovat a představit život a dílo této významné české umělkyně, který v současné uměleckohistorické literatuře stále chybí. Monografie nabídne detailní pohled na její tvorbu v kontextu českého i mezinárodního uměleckého prostředí 20. století, zahrnující její grafiky, sochy, kresby a literární tvorbu. Projekt má za cíl nejen osvěžit povědomí o jejím odkazu, ale také přiblížit její umění širší veřejnosti a odborné komunitě. Autorsky se na knize podílí Jana Farská Hájková, Duňa Slavíková, Alice Sjöström Koubová, Marianna Placáková, Klára Váně a Michael Špirit.

 

kurátorka: Jana Farská Hájková