Morality

Moralita je původně alegorický žánr středověké duchovní hry, v níž vystupují postavy personifikující mravní vlastnosti, ctnosti a neřesti, ale třeba i smrt, a skrze ně probíhá komunikace mezi jejich světem a publikem. Moralita se zabývá běžným životem, obecnou podstatou vlastností a charakterů, náměty čerpá především z církevní oblasti, legend, ale i přímo z čisté imaginace. Vždy si vybírá téma, který publikum osloví a dovolí skrze alegorii zahlédnout sama sebe. To, že se dotýká závažných otázek lidského bytí, nevylučuje prvky komična a veselí. Moralita je satirická, parodizující, všímavá k aktuálnímu dění, k rozšířeným nešvarům. Svět, ve kterém se odehrává, není ani svět historický, jak jej známe třeba z biblických her, ani zcela reálný, s jakým se setkáváme ve fraškách. Je to fiktivní svět společenství alegorických postav, které spojují běžné lidské a institucionální vztahy. Odvozeně se výraz používá také pro označení literárního díla jako mravní výzvy.
Tolik slovníky. Společná výstava Morality na zámku v Kostelci nad Orlicí rozšiřuje slovníkovou charakteristiku, odkazující výraz moralita především na středověké literární pole, na současnou výtvarnou scénu. Instalace rozehrává dialog mezi zámeckým prostředím s dobovými obrázky bitev a slavnostních defilé a obrazy a objekty čtyř současných umělců Pavla Brázdy, Věry Novákové, Michala Tomka a Romana Trabury. Ty kromě některých formálních a námětových průsečíků spojuje odvaha jít vlastní uměleckou cestou bez ohledů na jakýkoli diktát z venku. Jejich díla na obdobném mimočasovém principu jako středověká moralita, včetně morálního apelu a zároveň prvků ironie a komična vyzývají diváka k dialogu a reflexi tohoto světa a sebe samého v něm. Všechno už bylo, je a bude a zrovna máme rok 2014.