Moje boty, tvoje boty

Kamila Ženatá vyzvala osm umělkyň a jejich dcery ke generačnímu dialogu, který zkoumá emoční odkaz jejich rodů. A.1 HYB4 Galerie se proměnila v byt rozdělený do několika pokojů – a v každém z nich se odehrává příběh, který vytvořila „rodinná sestava“ autorek. Jsou to záznamy vzpomínek, mapy krajiny vědomí a nevědomí, abstrakt emocí a snů, zpracovávání rodových příběhů a linií předávaných z generace na generaci ženami: babičkami, matkami, dcerami, vnučkami.

Děje, události, vzpomínky a emoce vytvářejí paměť rodu, jsou sociální a emoční mapou prorůstající napříč generacemi; jsou sedlinou v podložích našich životů. Trauma způsobuje zranění, která nabírají podobu konfliktních a destruktivních sil. Dialog a komunikace, ale také to, co lze nazvat vědomou prací s tématem, jsou prostředky, které mají moc transformovat energii rodových linií a přenastavit předávané vzorce. Trauma sice člověka i společnost rozpojuje, zároveň má ale ohromný potenciál propojování. Výstava Moje boty, tvoje boty je smírčím rituálem svého druhu. Provádějí ho všechny ženy, které se na výstavě podílejí. 

vystavující: Daniela Baráčková, Karla Ema Nováková, Božena Baráčková, Tereza Marečková, Zora Marečková, Viola Marečková, Lucie Nováčková, Žofie Jarkovská, Jana Preková, Lilian Rullerová, Zuzana Růžičková, Alice Probstová, Olga Stehlíková, Rosaria Viola Mlčková, Denisa Václavová, Emma Kintera, Maya Kintera, Kateřina Závodová, Viola Závodová, Kamila Ženatá, Tereza Bečičková, Alena Bečičková