Mimolidskost jako východisko interpretace (amerického) malířství po roce 1945

Jan Patočka v roce 1975 napsal, že „skrývání je primární v tom smyslu, že každé zjevování lze pojmout jako odhalování“. Jeho uvažování lze vztáhnout i na proces poznávání dějin umění jako odhalování obrazu skrytého v médiu procesem vnímání diváka, jak o tom v roce 2001 uvažoval Hans Belting, či jako zjevování člověka uměleckou formou, v níž je zvnitřněna jeho skutečnost, jak je možné to nalézat v myšlení některých příslušníků pozdní vídeňské školy dějin umění. Otázka „lidského“ v umění a umění jako „lidské“ skutečnosti je tak v dějinách umění 20. století znovu-otevírána s různou intenzitou jako jeden ze základních konceptů chápání uměleckého díla. Součástí takového uvažování je i „mimolidskost“ v uměleckohistorickém a uměleckoteoretickém myšlení třicátých a čtyřicátých let 20. století. Na základě její interpretace přednáška nabídne východisko možného jiného výkladu (amerického) malířství po roce 1945.

Přednáší Tomáš Murár (Ústav dějin umění AV ČR), přednáška se uskuteční v místnosti č. 117 v 1. patře.